Politické

V šetření, jež probíhalo v období od konce května do poloviny třetí dekády července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.

V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce května do poloviny třetí červencové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) je nespokojena.
Přibližně dvě třetiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (65 %) a kultury (64 %). Nadpoloviční většina kladně hodnotí spolupráci v oblasti ekologie (55 %) a hospodářství (53 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímají více než dvě pětiny (44 %) dotázaných, srovnatelný podíl (46 %) je naopak přesvědčen o její škodlivosti.
V postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.

Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).
Více než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v dubnu a v květnu 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).
Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná také v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, odborů a rádií. Ve vztahu k neziskovým organizacím je důvěra a nedůvěra víceméně vyrovnaná. U zbývajících institucí (televize, internet) již mírně či výrazně (politické strany a hnutí, církve, tisk) převažuje nedůvěra.
V porovnání s předchozím šetřením z března 2022 případně srpna 2021 byly zaznamenány největší změny v případě odborů (nárůst důvěry o 10 procentních bodů), neziskových organizací, výzkumů veřejného mínění a politickým stranám (nárůst důvěry shodně o 6 procentních bodů), internetu (nárůst důvěry o 5 procentních bodů) bank a rádií (nárůst důvěry shodně o 4 procentní body). Armáda a Policie ČR naopak meziročně zaznamenávají pokles důvěry (shodně o 5 procentních bodů).
Mezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti oproti minulému šetření z března 2022 mírně nižší. Svým nejbližším důvěřuje 94 % dotázaných (pokles o 4 procentních body), obyčejným lidem pak 73 % (pokles o 6 procentních bodů).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření, jež probíhalo v průběhu února a března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak hodnotí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.