Volební model v červenci 2020

NS_2007

V šetření realizovaném v červenci 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Číst dál...

Hodnocení reakce a připravenosti státu a jeho institucí na epidemii COVID-19 - Naše společnost - červen 2020

NS_2006_2

 

Větší část českých občanů (61 %) hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru v prvních týdnech, jako přiměřené, současná opatření pokládájí za přiměřená téměř tři čtvrtiny (73 %) dotázaných.

Většina občanů (78 %) pokládá opatření za účinná, z toho 21 % za rozhodně účinná.

Číst dál...

Důvěra vrcholným ústavním činitelům – červen 2020

NS_2006_2

Mezi zkoumanými vrcholnými představiteli státu zařazenými do výzkumu nejvyšší podíly důvěry byly zaznamenány u 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka (47 %), ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (46 %) a předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (45 %).

Důvěra nad nedůvěrou mezi zkoumanými představiteli v současnosti významně převažuje u Pavla Rychetského a mírně u Adama Vojtěcha a Jana Hamáčka. U všech ostatních zkoumaných představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.

Číst dál...

Důvěra ústavním institucím v červnu 2020

NS_2006_2

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červnu 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 44 % Čechů, vládě 40 %.

Číst dál...

Volební model v červnu 2020

NS_2006_2

V šetření realizovaném v červnu 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Číst dál...

Hodnocení reakce a připravenosti státu a jeho institucí na epidemii COVID-19 - Naše společnost - speciál - červen 2020

NS_2006

Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin (71 %) hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, polovina (50 %) za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Připravenost ČR na šíření koronaviru z většiny hledisek hodnotí česká veřejnost převážně příznivě s výjimkou zásobování zdravotními pomůckami.

Číst dál...

Hodnocení reakce státu a jeho institucí na epidemii COVID-19 - Naše společnost - speciál - květen 2020

NS_2005

Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, polovina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Práce většiny institucí a skupin v souvislosti s šířením koronaviru je hodnocena příznivě, kritika převažuje ve vztahu k EU a WHO.

Číst dál...

Veřejnost o důvodech k odstoupení politiků z funkce – březen 2020

NS_2003

V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR pohlížejí na různé situace, jež mohou být důvodem pro to, aby veřejný činitel či politik, který se v nich ocitne, odstoupil ze své funkce.

Více než čtyři pětiny dotázaných zastávají názor, že politik by měl odstoupit, pokud je usvědčen nebo jen obviněn z trestného činu, a to ať tento čin souvisí, nebo nesouvisí s jeho funkcí a rovněž i pokud neoprávněně používal akademický nebo vědecký titul.

Jen o málo více než čtvrtina dotázaných zastává názor, že politik by měl odstoupit z důvodů přistižení při manželské nevěře a trestného činu příbuzné osoby. Dvě pětiny jsou pro odstoupení z důvodu přestupku, který nesouvisí s výkonem funkce.

Od minulého šetření v roce 2018 se postoje k důvodům pro odstoupení vesměs významně neposunuly, v porovnání s rokem 2015 je patrný výrazný posun v podobě poklesu souhlasu s důvody jako je nevyjasněnost majetkových nebo finančních operací, spojení politika s nějakou trestnou činností, případně obvinění politika z trestného činu nesouvisejícího s výkonem jeho funkce.

Číst dál...

Vliv na politické rozhodování – březen 2020

NS_2003

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo názory české veřejnosti na vliv voličů, občanů, vybraných institucí a dalších faktorů na rozhodování politiků.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Podle českých občanů mají z vybraných faktorů na rozhodování politiků největší vliv úplatky a korupce, u kterých krajní variantu na sedmibodové škále, tedy že ovlivňují rozhodování politiků „v největší míře“, zvolilo 21 % dotázaných. Přibližně šestina (17 %) české veřejnosti přisuzuje nejvyšší míru vlivu zájmovým skupinám a lobby.

Ve srovnání s výzkumem z dubna 2018 mírně posílilo mínění o vlivu vědců a odborníků a průzkumů veřejného mínění.

Naopak pokles v hodnocení přisuzovaného vlivu na rozhodování politiků byl zaznamenán v případě většiny ostatních položek, nejvíce v případě médií.

Číst dál...

Morálka politiků očima veřejnosti – březen 2020

NS_2003

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Tři pětiny (60 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, více než třetina (35 %) si myslí, že by měla být posuzována stejně, a pouze 3 %, že mírněji. Od posledního šetření v roce 2018 se výrazně zvýšil (o 9 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní. Necelá polovina (49 %) dotázaných si myslí, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život, srovnatelný podíl dotázaných (46 %) uvedl, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky.

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: