Politické
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – srpen/září 2021
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (70 %) a armáda (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (21 %) a církvím (30 %).
Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výsledků voleb, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u rádií a odborů. U zbývajících institucí již výrazně více (politické strany a hnutí, církve), více (neziskové organizace, tisk, internet) či méně (televize) převažuje nedůvěra.
V porovnání s předchozím šetřením ze září 2020 jsme zaznamenali pouze mírné poklesy důvěry či nedůvěry, největší v případě armády (pokles důvěry o 7 procentních bodů) a soudů (nárůst důvěry o 7 procentních bodů).
Česká veřejnost o fungování demokracie a nedemokratických alternativách politického systému – srpen/září 2021
Součástí šetření CVVM SOÚ AV ČR realizovaného na přelomu srpna a září 2021 bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na fungování demokracie v České republice a postojů k nedemokratickým alternativám politického systému. Dále jsme se občanů zeptali, jestli si myslí, že se zvolení politici zajímají o jejich názory, zda je s nimi v současném politickém systému zacházeno rovnoprávně a spravedlivě a také jak jsou v České republice respektována lidská práva.
Důvěra ústavním institucím v září/říjnu 2021
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu září a začátku října 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Sledování důvěry ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje mapovat vývoj postojů v dlouhodobém časovém horizontu.
Hodnocení vlády Andreje Babiše – srpen/září 2021
Ve výzkumu realizovaném na sklonku srpna a v září 2021 se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Andreje Babiše. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy.
Image politických stran – srpen/září 2021
Ve výzkumu Naše společnost z přelomu srpna a září CVVM zjišťovalo názory na jednotlivé strany v té době zastoupené v Poslanecké sněmovně a na jejich působení. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, jestli jsou nebo nejsou dotčené politické strany zárukou demokratických poměrů a právního řádu a bezpečnosti občanů, zda jsou schopny obhajovat zájmy České republiky v zahraničí, disponují-li výraznými osobnostmi, zda mají ekonomický program umožňující hospodářský růst, umožňují rozvoj střední vrstvě, podporují rozvoj podnikatelské sféry, zaměřují se ve svém programu na sociálně slabé a zda se dokážou postarat o veřejné finance.
Důvěra vybraným institucím – červenec 2021
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2021 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – červenec 2021
Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje o málo více než třetina (34 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastávají bezmála dvě pětiny (38 %) a čtvrtina dotázaných (25 %) je nespokojena.
Přibližně tři pětiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (60 %), ekologie (59 %), hospodářství (57 %) a kultury (56 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímá jen o málo více než třetina (34 %) dotázaných, a naopak více než polovina (51 %) je přesvědčena o její škodlivosti. V postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.
Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – červenec 2021
Do svého pravidelného červencového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života. Otázka je pokládána s roční periodicitou v únoru či březnu, naposledy byla dotazována v březnu 2020. Z důvodů lockdownu byla letos zařazena až v červenci.
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – červenec 2021
V rámci červencového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím (EU, NATO, OSN) a institucím Evropské unie.
Evropské unii v současné době důvěřuje o málo více než polovina (52 %) českých občanů a přibližně dvě pětiny (41 %) jí nedůvěřují.
Důvěru OSN a NATO vyjadřuje přibližně stejný, nadpoloviční podíl českých občanů (OSN 53 %, NATO 54 %) a přibližně třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 34 %, OSN 33 %).
Důvěra vrcholným ústavním činitelům – červenec 2021
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v červencovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsman, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
Strana 10 z 146
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |