Politické

V šetření realizovaném v červnu 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin (71 %) hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, polovina (50 %) za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Připravenost ČR na šíření koronaviru z většiny hledisek hodnotí česká veřejnost převážně příznivě s výjimkou zásobování zdravotními pomůckami.

Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, polovina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Práce většiny institucí a skupin v souvislosti s šířením koronaviru je hodnocena příznivě, kritika převažuje ve vztahu k EU a WHO.

V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR pohlížejí na různé situace, jež mohou být důvodem pro to, aby veřejný činitel či politik, který se v nich ocitne, odstoupil ze své funkce.

Více než čtyři pětiny dotázaných zastávají názor, že politik by měl odstoupit, pokud je usvědčen nebo jen obviněn z trestného činu, a to ať tento čin souvisí, nebo nesouvisí s jeho funkcí a rovněž i pokud neoprávněně používal akademický nebo vědecký titul.

Jen o málo více než čtvrtina dotázaných zastává názor, že politik by měl odstoupit z důvodů přistižení při manželské nevěře a trestného činu příbuzné osoby. Dvě pětiny jsou pro odstoupení z důvodu přestupku, který nesouvisí s výkonem funkce.

Od minulého šetření v roce 2018 se postoje k důvodům pro odstoupení vesměs významně neposunuly, v porovnání s rokem 2015 je patrný výrazný posun v podobě poklesu souhlasu s důvody jako je nevyjasněnost majetkových nebo finančních operací, spojení politika s nějakou trestnou činností, případně obvinění politika z trestného činu nesouvisejícího s výkonem jeho funkce.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo názory české veřejnosti na vliv voličů, občanů, vybraných institucí a dalších faktorů na rozhodování politiků.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Podle českých občanů mají z vybraných faktorů na rozhodování politiků největší vliv úplatky a korupce, u kterých krajní variantu na sedmibodové škále, tedy že ovlivňují rozhodování politiků „v největší míře“, zvolilo 21 % dotázaných. Přibližně šestina (17 %) české veřejnosti přisuzuje nejvyšší míru vlivu zájmovým skupinám a lobby.

Ve srovnání s výzkumem z dubna 2018 mírně posílilo mínění o vlivu vědců a odborníků a průzkumů veřejného mínění.

Naopak pokles v hodnocení přisuzovaného vlivu na rozhodování politiků byl zaznamenán v případě většiny ostatních položek, nejvíce v případě médií.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Tři pětiny (60 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, více než třetina (35 %) si myslí, že by měla být posuzována stejně, a pouze 3 %, že mírněji. Od posledního šetření v roce 2018 se výrazně zvýšil (o 9 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní. Necelá polovina (49 %) dotázaných si myslí, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život, srovnatelný podíl dotázaných (46 %) uvedl, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Nejnaléhavějším problémem je korupce. 62 % dotázaných její řešení považuje za velmi naléhavé. Následuje hospodářská kriminalita a zdravotnictví (shodně 54 %). Na čtvrtém místě v naléhavosti řešení je přistěhovalectví (50 %).

Nejméně naléhavá je situace v oblasti kultury (11 % odpovědí „velmi naléhavé“), v oblasti nabídky zboží a služeb (13 % odpovědí) a situace v armádě (16 %).

K vzestupu v naléhavosti řešení oproti minulému roku došlo u zdravotnictví (o 8 procentních bodů), u životního prostředí a dodržování lidských práv (shodně o 7 procentních bodů), u právního prostředí (o 6 procentních bodů), u bezpečnosti občanů, sociálních jistot a mezilidských vztahů (shodně o 5 procentních bodů) a u nálady ve společnosti (o 4 procentní body).

Naopak k poklesu v naléhavosti řešení došlo pouze u položky členství ČR v EU (o 4 procentní body).

V únoru letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.

Největší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (tři čtvrtiny dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím (ne)zaměstnanost (více než polovina dotázaných).

Největší nespokojenost je s mírou korupce (67 %), následuje hospodářská kriminalita (55 %) a situace v oblasti přistěhovalectví (47 % nespokojených).

Ve srovnání s minulým šetřením z února 2019 se snížila spokojenost, případně zvýšila nespokojenost v případě sociálních jistot, korupce, stavu veřejných financí, hospodářské kriminality, životního prostředí, přistěhovalectví, fungování hospodářství a životní úrovně.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (76 %) a policie ČR (75 %), nejméně lidé důvěřují církvím (30 %) a politickým stranám a hnutím (26 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank, rádií, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u internetu. V případě televize a tisku podíl důvěry a nedůvěry vyrovnaný. U zbývajících institucí již více (politické strany a hnutí, církve) či méně (neziskové organizace) převažuje nedůvěra.

V porovnání s předchozím šetřením ze září 2019 jsme zaznamenali výrazný nárůst důvěry ke všem sledovaným institucím vyjma politických stran a hnutí, kde nedošlo k žádné změně.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.
Nejlépe česká veřejnost hodnotí politickou kulturu představitelů místních samospráv, nejhůře jsou v tomto ohledu hodnoceni politici SPD, TOP 09, Trikolóry a poslanci. V porovnání s posledním výzkumem dubna 2018 se zlepšilo hodnocení politické kultury členů vlády, poslanců, senátorů, politiků ČSSD, politiků TOP 09 a politiků ANO. K určitému zhoršení oproti dubnu 2018 došlo v případě hodnocení politické kultury politiků Pirátů a politiků KSČM.