Politické

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v březnu 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Prezidentovi důvěřuje 50 % Čechů, vládě 45 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 34 % a Senát 36 % veřejnosti.

Nejvyšší důvěře se těšili starostové (65 %) a obecní zastupitelstva (64 %).

S politickou situací bylo spokojeno 21 % občanů, nespokojenost vyjadřovala o málo více než třetina (36 %) veřejnosti.

V šetření realizovaném v březnu 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V únorovém šetření dotazovalo CVVM SOÚ AV ČR sadu otázek, které se zabývaly zájmem a angažovaností českých občanů v oblasti politiky a veřejného života.

Ve svém pravidelném únorovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zkoumalo, zda si lidé myslí, že se politici zajímají o názory občanů, a zda podle mínění české veřejnosti mají lidé možnost ovlivňovat veřejnou sféru. Dále jsme se občanů zeptali, jestli si myslí, že je s nimi v současném politickém systému zacházeno rovnoprávně a spravedlivě a také jak jsou v České republice respektována lidská práva.

V únorovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky.

Česká veřejnost se většinově (85 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu.

Téměř polovina (49 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci, přičemž tento podíl je nejnižší od počátku měření v roce 1993.

Náklady na obranu jsou v posledních pěti šetřeních více podporované, než tomu bylo v předchozích letech (tedy mezi lety 2001 a 2013).

V únorovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zaměřilo na postoje české veřejnosti k členství České republiky v NATO.

S členstvím ČR v Severoatlantické alianci je spokojeno 58 % českých občanů, téměř čtvrtina (24 %) je nespokojená.

V aktuálním výzkumu poprvé statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (48 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (44 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě.

Přibližně sedm z deseti českých občanů (69 %) je přesvědčeno o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Více než pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.

Názory české veřejnosti na členství naší země v NATO jsou v posledních letech poměrně stabilní.

Součástí únorového dotazníku CVVM byly otázky, které zkoumaly názory na některé možnosti, jak mohou lidé ovlivňovat legislativu, respektive prosazovat změnu zákona.

Jako účinnou metodu, jak mohou lidé ovlivnit změnu zákona, česká veřejnost většinově hodnotí jen práci v politické straně (61 %), polovina občanů (50 %) jako účinnou metodu hodnotí i stávku.

Jako nejméně účinná při snaze o prosazení změny zákona se lidem jeví práce v církvi (13 % účinná, 76 % neúčinná) a hladovka (10 % účinná, 84 % neúčinná).

Oproti předchozímu šetření z února 2015 poklesla důvěra v účinnost soudního sporu.

V únoru 2020 byly v rámci bloku o občanské angažovanosti a participaci na veřejném životě pokládány otázky mapující mínění občanů o motivech pro vstup do politiky.

Za nejdůležitější důvody pro zapojení do politického života veřejnost považuje získání moci a získání majetku (necelá polovina dotázaných uvedla „rozhodně důležité“, další přibližně třetina „spíše důležité“).

Za relativně nejméně důležité veřejnost považuje pomoc při řešení problémů společnosti a prosazování svých představ (přibližně pětina dotázaných „rozhodně důležité“, necelá polovina „spíše důležité“).

V únorovém šetření dotazovalo CVVM SOÚ AV ČR sadu otázek týkajících se možností participace občanů na politickém dění a jejich porozumění politice v obecné rovině.

77 % dotázaných je přesvědčeno, že se politické strany starají více o hlasy voličů než o jejich názory a pouze pětina (20 %) respondentů souhlasí s tvrzením, že zvolené politiky zajímá, co si občané myslí.

Přibližně dvě třetiny (68 %) dotázaných dle svého mínění rozumí politice a politickému dění jako ostatní lidé, přičemž muži zastávají tento názor častěji než ženy.

V únorovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR dvě sady otázek týkajících se jednak zájmu občanů o politiku a jednak názoru na podíl politiků a občanů na rozhodování.

Více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti se obecně o politiku zajímají, necelé tři pětiny (58 %) nikoliv.

Větší zájem je o politické dění v naší zemi (51 % dotázaných se zajímá) než o politické dění ve světě (38 %) či v EU (35 %).

O významných místních otázkách by měli rozhodovat především občané (75 % odpovědí určitě a spíše ano).