Politické - Ostatní

V rámci zářijového šetření jsme respondentům v souvislosti s blížícím se dvacátým výročím pádu komunistického režimu v bývalém Československu položili několik většinou již dříve pokládaných otázek, které se týkají tzv. vyrovnání se s minulostí, do něhož bývají zahrnovány mj. majetkové restituce nebo lustrační zákon. V rámci bloku otázek k tomuto tématu jsme zjišťovali, jak lidé nahlížejí na spravedlnost některých významných aktů polistopadového období, jako byl např.

Součástí zářijového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům, církvím bankám a neziskovým organizacím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života od roku 1993.

Část prosincového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se věnovala vybraným aspektům bezpečnosti České republiky. Respondentům byly položeny otázky z oblasti vnitřní bezpečnosti, které se zajímaly, zda veřejnost spatřuje rizika v působení vybraných skupin na území České republiky. Zjišťovány byly rovněž názory veřejnosti na reálnost ohrožení válkou, epidemií či přírodní katastrofou.

Výzkum se zaměřil na informovanost českých občanů o událostech Pražského jara, na jejich názory na míru podpory reformních myšlenek v tehdejší československé společnosti a na potvrzení či vyvrácení nejrozšířenějších, obecně sdílených definic průběhu a smyslu událostí počátku roku 1968. Respondenti byli tázáni i na to, jaký vliv přisuzují vybraným sociálním skupinám a institucím při zrodu Pražského jara a při vstupu vojsk Varšavské smlouvy.

Prosincové šetření CVVM se věnovalo některým aspektům bezpečnosti České republiky. Konkrétně obsahovalo otázky z oblasti vnitřní bezpečnosti zjišťující, zda česká veřejnost spatřuje rizika v působení vybraných skupin na území našeho státu. Dále byla věnována pozornost tomu, které země jsou vnímány jako bezpečnostní hrozba pro ČR.

Začátkem tohoto roku uplynulo 15 let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky. Při příležitosti tohoto výročí ve svém listopadovém výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jaké měli obyvatelé České republiky postoje k rozdělení v době rozdělení, a zda tento krok v současnosti vnímají jako správný nebo špatný. Také byla položena otázka, jak občané hodnotí současné vztahy mezi Čechy a Slováky ve srovnání s dobou před rozdělením.

Ve svém pravidelném prosincovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění více zaměřilo na otázky spojené s rozdělením Československa. V šetření bylo zkoumáno, nakolik téma rozdělení federace rezonuje ve společnosti. Respondentům byly položeny otázky, zda považují rozdělení za stále živé a současné téma, zda by se i nadále měla vést diskuse o příčinách rozdělení a zda je důležité, aby se rozdělení federace připomínalo jako významná událost českých dějin.

Prosincový výzkum Naše společnost se věnoval hlubší reflexi rozdělení Československa. Byly zjišťovány pocity, se kterými je tato událost v mysli lidí spojena a to, jak občané České republiky hodnotí předložené výroky o příčinách rozpadu federace. Byla také zařazena otázka, zda rozdělení Československa bylo podle mínění veřejnosti nutné či nikoliv.

Jak hodnotí obyvatelé České republiky samotný průběh rozdělení Československa bylo předmětem šetření, které Centrum pro výzkum veřejného mínění realizovalo v prosinci 2007. Respondentům byly také položeny otázky ohledně vztahů se Slovenskem a ke Slovákům právě v souvislosti s rozdělením federace.

Do říjnového výzkumu CVVM byla zařazena baterie dotazů, zaměřených především na postoje obyvatel k obecným ekonomickým otázkám, vybraným aspektům sociálního zabezpečení a osobní odpovědnosti a problematice svobody. Respondenti byli postupně konfrontováni s 9 dvojicemi protikladných výroků a jejich úkolem bylo přiklonit se k některému z každé dvojice, případně zvolit neutrální středovou variantu.