Ostatní - Různé

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Více než dvě pětiny (43 %) občanů považují plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších přibližně dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a přibližně sedmina (14 %) dotázaných nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.

Nadpoloviční většina (53 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, čtvrtina (25 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 10 % dotázaných.

Dle české veřejnosti se na celkovém množství vyhozených potravin nejvíce podílí stravovací služby, nejméně produkce. V porovnání s odhady EU jsou výsledky výrazně odlišné.

Pro českou veřejnost je při nakupování potravin nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál.

Pro nadpoloviční většinu (51 %) dotázaných je důležité, jaký je dopad výroby potravin, které kupují, na životní prostředí a pro 45 % dotázaných to důležité není.

Naprostá většina (91 %) české veřejnosti se stravuje běžnou stravou bez žádného omezení, 3 % shodně vegetariánsky a flexitariánsky a zbývající 3 % jiným výživovým směrem (bezlepková strava, dia, veganství).

Biopotraviny alespoň občas nakupuje třetina (33 %) respondentů, což je v porovnání s rokem 2020 nárůst o 10 procentních bodů.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 jsme se věnovali také tématu třídění bioodpadu a kompostování.

Téměř tři čtvrtiny českých domácností alespoň někdy třídí bioodpad (32 % vždy, 24 % občas, 17 % výjimečně) a jen necelá čtvrtina (24 %) to nedělá nikdy.

Nejčastějšími způsoby pro třídění bioodpadu je v českých domácnostech kompostování na zahradě (43 %) nebo využívání hnědé popelnice (36 %).

Téměř polovina (49 %) respondentů využívá alespoň občas pro pěstování rostlin substrát z kompostu a necelá třetina (31 %) pak komerčně dostupný kompost.

Naprostá většina (84 %) české veřejnosti o metodě CRISPR/Cas9 dosud nikdy neslyšela.

Nadpoloviční většina (60 %) české veřejnosti souhlasí s tím, aby metoda CRISPR/Cas9 mohla být použita k léčebným účelům, naopak nejméně souhlasně česká veřejnost přijímá možnost použití této metody pro zvýšení výkonnosti sportovců (66 % s tím nesouhlasí).

V případě léčby dědičných onemocnění by dotázaní nejčastěji (37 %) souhlasili s použitím metody CRISPR/Cas9 pouze v lékařsky odůvodněných případech a za předpokladu, že by nesměla být pozměněná dědičná informace pacienta přenášena na jeho potomky.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR postoje české veřejnosti ke geneticky modifikovaným, neboli upraveným organismům, respektive plodinám, ze kterých se vyrábějí mimo jiné potraviny, které konzumujeme.

Výrazná většina dotázaných (74 %) se s pojmem geneticky modifikovaných plodin setkala, z toho necelá desetina (8 %) s jistotou ví, čeho se tento pojem týká, přibližně třetina (35 %) přibližně ví, co tento pojem znamená a další necelá třetina (31 %) se s tímto pojmem sice již setkala, ale neví, čeho se týká.

Necelá čtvrtina (23 %) českých občanů považuje genetickou úpravu plodin za morálně nepřijatelnou.

Téměř polovina (47 %) respondentů by byla ochotna použít lék vyrobený pomocí geneticky modifikovaných organismů.

Necelé dvě třetiny dotázaných (64 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době COVIDu stejné, více než čtvrtina (27 %) uvedla, že se snížily, z toho 9 %, že značně. U 8 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie výrazně nemění.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM) bude v období od konce dubna do konce června 2021 sbírat data v rámci mezinárodního šetření Výzkum o situaci Romů v letech 2020-2021. Výzkum zadala Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). FRA je nezávislá agentura EU, která nemá žádnou spojitost s národními vládami nebo orgány a která napomáhá tomu, aby se se všemi občany Evropské unie zacházelo důstojně a byla respektována jejich práva.

Více informací je v přiložené tiskové zprávě. 

Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 zaměřeného zejména na plýtvání potravinami a nákupní a spotřební chování českých občanů zařadilo CVVM i velký blok otázek týkajících se lokálních potravin. 

O téma lokálních potravin se v ČR zajímají tři desetiny (30 %) veřejnosti, naopak výrazná většina (69 %) se spíše či vůbec nezajímá.

Nejdůležitějším kritériem, které by podle české veřejnosti, mělo splňovat označení lokální potravina, je informace o místě, kde byla vyprodukována (20 %) a následně že by se mělo jednat o kvalitní potravinu (16 %).

Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 zaměřeného zejména na plýtvání potravinami a nákupní a spotřební chování českých občanů zařadilo CVVM i blok otázek týkajících se biopotravin.

O téma biopotravin se v ČR zajímá pouze necelá čtvrtina (24 %) veřejnosti, naopak 76 % se spíše či vůbec nezajímá. Oproti roku 2017 navíc zájem mírně poklesl.

Obecně se o téma biopotravin více zajímají ženy, které je také častěji nakupují, dále lidé ve věku 20 až 44 let a dotázaní hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 jsme zařadili i několik otázek týkajících se problematiky obalových materiálů potravin, nakupování bez obalu, šetrného chování k životnímu prostředí nebo způsobu stravování, což jsou všechno oblasti, které zejména spolu, ale obecně i s plýtváním potravinami velmi úzce souvisí.

Naprostá většina (93 %) české veřejnosti se stravuje běžnou stravou bez žádného omezení, zbývajících 7 % dotázaných uvedlo jiný výživový směr.