Ostatní - Různé

V rámci zářijového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se problematiky dostupnosti vzdělání. Výzkum kromě jiného zjišťoval, jak občané vnímají otevřenost vzdělávacího systému z hlediska možnosti získat vzdělání odpovídající individuálním schopnostem každého jedince, jaké faktory jsou či nejsou podle nich důležité pro možnost získat odpovídající vzdělání a názory české veřejnosti na vytváření speciálních škol v rámci devítileté povinné školní docházky.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2018 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol a hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností žáků a studentů.

Do červnového výzkumu CVVM Naše společnost, ve kterém jsme se mimo jiné zabývali problematikou plýtvání potravinami, jsme zařadili také několik otázek týkajících se informovanosti a názorů české veřejnosti o bezlepkové dietě.

V rámci svého červnového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se potravin a především jejich plýtvání. Součástí tohoto bloku otázek byla část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.

V červnovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zjišťovalo postoje české veřejnosti k plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí a jaké jsou jejich nákupní a spotřební návyky spojené s potravinami. Dotázaní se dále vyjadřovali k důvodům, které jsou podle jejich názoru pádné k omezení plýtvání potravinami a také kdo podle nich nejvíce usiluje o snižování plýtvání potravinami v ČR. Dále nás zajímalo, kdo má, podle respondentů, největší podíl na celkovém množství vyhozených potravin. Další část tohoto bloku otázek se zaměřovala na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a Spotřebujte do…“.

V září 2017 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato tisková zpráva uvádí základní výsledky otázek zaměřených na to, zda si čeští konzumenti pivo vybírají, zda jsou věrní oblíbené značce nebo zkoušejí neznámá a také jaký je jejich zájem o informace týkající se českého piva.

V září 2017 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato zpráva přináší základní výsledky o podílu konzumentů piva mezi dospělými obyvateli České republiky a o množství a frekvenci, s jakou pivo pijí. Zpráva si všímá také postavení piva nealkoholického a jeho vývoje v posledních letech.

V září 2017 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo otázky k tématu zákazu kouření v restauračních zařízeních a příslušného zákona. V této tiskové zprávě jsou uvedeny základní výsledky otázek na postoj k zákazu před zavedením zákona a po třech měsících jeho účinnosti, a to z hlediska celé dospělé populace, tak mezi návštěvníky různých typů restauračních zařízení. Zpráva přináší také informace o důvodech, kterými čeští obyvatelé zdůvodňují souhlasná a nesouhlasná stanoviska k zavedení zákona.

CVVM v rámci výzkumného programu „Paměť v digitálním věku“ podpořeného Strategií Akademie věd AV21 přeložilo do anglického jazyka několik tiskových zpráv z prvního pololetí letošního roku, s cílem poskytnout výsledná zjištění nejenom česky mluvícím zájemcům. Anglické zprávy jsou dostupné u již dříve publikovaných anotací.

Plýtvání potravinami je významným sociálním, ekologickým a ekonomickým problémem současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Diskusní skupiny byly realizovány s úmyslem prohloubit poznání této problematiky z pohledu mladé generace ve věku 15 - 18 let.