Ostatní - Různé

V zářijovém šetření CVVM položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Podobná baterie otázek byla položena poprvé v roce 2016, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. V roce 2017 byla baterie rozšířena o položky zjišťující názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední rok předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na společné státní maturity a na placení školného na veřejných vysokých školách.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol a na možnosti dosažení vzdělání v ČR.

Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným i v roce 2020.

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali občané České republiky svůj názor na to, jak důležité je podle nich připomínat si význam českých státních a ostatních svátků.

Součástí říjnového šetření CVVM byl blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k České republice. Všech respondentů jsme se zeptali, zda jsou hrdí, nebo se stydí za to, že jsou občany České republiky, kdyby měli možnost volby, zda by si k životu vybrali Českou republiku a zda by se dobrovolně přihlásili k účasti na obraně naší země, kdyby se ocitla ve vojenském ohrožení.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Podobná baterie otázek byla položena poprvé v roce 2016, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. Vloni byla baterie rozšířena o položky zjišťující názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední rok předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na společné státní maturity a na placení školného na veřejných vysokých školách.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2019 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání a na možnosti dosažení vzdělání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem, hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností a dovedností a toho, jak se vzdělávacímu systému daří rozvíjet různé aspekty žáků a studentů.

CVVM jako akademický partner sdružení SIMAR se zapojuje do iniciativy PRO VÝZKUM. Jedná se o veřejně prospěšnou aktivitu výzkumníků působících v prověřených agenturách pro výzkum trhu a veřejného mínění, která si klade za cíl vysvětlovat široké veřejnosti základní principy výzkumu, jeho přínosy pro celou společnost a etické zásady výzkumných aktivit. Iniciativy se aktivně účastní agentury, které akceptují a naplňují oborové Desatero pro ochranu osobních údajů. Podrobnosti v tiskové zprávě.

V dubnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti již s pojmem modifikovaných nebo geneticky upravených potravin setkali, dále vyjadřovali, do jaké míry je toto téma zajímá a zda mají dostatek informací o problematice geneticky modifikovaných potravin. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek výrobku na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkajících se bezpečnosti a morální přijatelnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin.

V rámci svého dubnového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se potravin a především jejich plýtvání. Součástí tohoto bloku otázek byla část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali – zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.

V dubnovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo postoje české veřejnosti k plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, odhadovali, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí a z jaké příčiny a také uváděli, jaké důvody je vedou k tomu, aby potraviny nevyhazovali. V další části jsme se zaměřovali na nákupní a spotřební chování respondentů, konkrétně jsme zjišťovali, kde a jak často nakupují, kolik za nákup potravin přibližně utratí, zda při nakupování používají nákupní seznam či zda je ovlivňují speciální nabídky (např. 1+1 zdarma, XXL balení, poloviční cena).