Ekologie

V květnu letošního roku bylo do šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zahrnuto téma životního prostředí. Více než čtyři pětiny oslovených občanů spíše či rozhodně souhlasily s tím, že snaha jednotlivce něco dělat pro životní prostředí má význam.

37 % dotázaných vždy odevzdává nebezpečný odpad a dalších 35 % tento odpad odevzdává často. Podobně velký podíl respondentů třídí běžný odpad (33 % vždy a 42 % často).

Většina respondentů oslovených Centrem pro výzkum veřejného mínění v květnu 2005 byla se stavem životního prostředí ve svém bydlišti i v celé České republice spokojena.

V březnovém výzkumu vyjádřilo spokojenost se životním prostředím v republice 47 % dotázaných a stejná část – 46 % - byla nespokojena. Větší spokojenost panuje s životním prostředím v bydlišti – 76 %, zatímco nespokojena s prostředím v místě, kde žijí, je asi jedna čtvrtina dotázaných (23 %). Občanů jsme se také zeptali, nakolik oni sami přispívají k ochraně životního prostředí svým jednáním.

V březnovém výzkumu jsme se mimo jiné věnovali spokojenosti občanů s životním prostředí v místě jejich bydliště. Největší spokojenost panuje s dostupností volné přírody, vyjádřilo ji 86 % dotázaných. Přibližně tři čtvrtiny občanů jsou spokojeny s čistotou přírody v okolí a s kvalitou pitné vody. Asi dvě třetiny respondentů jsou spokojeny s čistotou ovzduší a úrovní hluku v místě bydliště.

Asi dvě pětiny respondentů navštívily v posledních sedmi letech chráněné krajinné oblasti a národní parky v ČR vícekrát (41 %), asi třetina jedenkrát (32 %). Informace o přírodě na panelech, nástěnkách či letácích umístěných v těchto oblastech čte vždy 26%, většinou 57 % respondentů. Ti jejich kvalitu hodnotí převážně příznivě - příliš odborné a zbytečně detailní, nesrozumitelné jsou pouze pro 26 %.

V šetření uskutečněném v první polovině října byly pro potřeby Českého ekologického ústavu zjišťovány názory a postoje obyvatel k problematice chráněných krajinných oblastí a národních parků v ČR. O jejich významu pro ochranu přírody občané až na výjimky nepochybují (97 %). Polovina dotázaných se domnívá, že obce nacházející se v chráněných územích dokáží využít možností, které jim tyto oblasti nabízejí, to je např.

Sledované problémy považuje naprostá většina dotázaných za velmi nebo dosti závažné. Největší hrozbu přitom spatřují ve znečištění zdrojů pitné vody a v jejím nedostatku; podobně vážně je hodnocen i problém hromadění odpadů. Těmto jevům, bezprostředně spojeným s každodenním životem, připisuje mimořádnou důležitost 55% - 56% dotázaných a další asi třetina důležitost značnou.

Za jednoznačně nejhorší označují respondenti chování firem a podniků k životnímu prostředí (82 % „špatné“). Následuje situace v postihu poškozovatelů životního prostředí a neekologické chování obyvatel – obojí kritizují asi tři čtvrtiny dotázaných. Asi dvěma třetinám (68 %) se jeví jako nadměrný rozsah těžby dřeva u nás. Dále téměř dvě třetiny (63 %) považují za přílišný zábor přírodních ploch při výstavbě.

Z hlediska péče o životní prostředí hodnotí občané nejlépe své obecní či městské úřady (56 % dobře, 27 % špatně). Oceňována je dále práce Ministerstva životního prostředí ČR (49 % dobře, 37 % špatně) a ekologických organizací celkově (46 % dobře, 26 % špatně).Názory na ekologickou politiku vlády jsou poměrně vyrovnané s 39 % soudů pozitivních a 43 % negativních.