Vztahy a životní postoje

Součástí říjnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k České republice. Všech respondentů jsme se zeptali, z jakých důvodů jsou hrdí na to, že jsou občany České republiky a z jakých důvodů naopak na české občanství nejsou hrdí.

Součástí říjnového šetření CVVM byl blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k České republice. Všech respondentů jsme se zeptali, zda jsou hrdí, nebo se stydí za to, že jsou občany České republiky, kdyby měli možnost volby, zda by si k životu vybrali Českou republiku a zda by se dobrovolně přihlásili k účasti na obraně naší země, kdyby se ocitla ve vojenském ohrožení.

V zářijovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. podrobněji zaměřilo na postoje české veřejnosti k cizincům pobývajícím dlouhodobě v České republice. Všem dotázaným jsme předložili 7 výroků, s nimiž vyjadřovali svůj souhlas či nesouhlas.

V rámci červnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku: „Jak jste celkově spokojen se svým životem? Jste velmi spokojen, spíše spokojen, ani spokojen, ani nespokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen?“

V květnu 2015 se Centrum pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného výzkumného šetření zajímalo o názory veřejnosti na otázky, které lze z morálního hlediska považovat za kontroverzní. Konkrétně se dotazovaní občané vyjadřovali k tématu interrupce , eutanazie a trestu smrti.

V květnu 2015 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se hodnot a občanských práv. V jeho rámci byly pokládány otázky ohledně tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným mužům a ženám, a také byly zjišťovány názory na to, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí, a na jejichž výchově se podílejí.

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V tomto roce jsme v dubnu do dotazníku zařadili řadu otázek, které se buď bezprostředně, nebo zprostředkovaně týkaly sociální soudržnosti společnosti, které jsme naposledy pokládali před dvěma lety. Dotazovaní se nejdříve vyjadřovali k výrokům popisujícím současné společenské uspořádání. Pak jsme se v rozsáhlé baterii otázek věnovali hodnocení základních charakteristik současné české společnosti, dále jsme se zeptali na míru závisti a solidarity a celý blok otázek byl zakončen baterií otázek, které zjišťovaly, co by si děti měly osvojit (tj. zjišťovaly určitou projekci celospolečenských hodnot do výchovných principů).

V březnu 2015 se Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém výzkumu zabývalo přijatelností některých způsobů chování v české společnosti.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru 2015 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme zjišťovali otázkou, zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.