Vztahy a životní postoje

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.

V šetření realizovaném od začátku září do začátku listopadu 2022 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. O problematiku změny klimatu se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) dotázaných, z toho 6 % se „velmi zajímá“ a 33 % „spíše zajímá“. Necelé tři pětiny (58 %) dotázaných se v určité míře obávají dopadů změny klimatu (14% velmi, 44 % spíše), naopak obavy nepociťuje 39 % dotázaných.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní spokojenosti. Cílem výzkum bylo zjistit, jak jsou v současnosti čeští občané spokojeni se svým životem a porovnat výsledky s jejich životní spokojeností v minulosti, respektive v budoucnosti.

Životní spokojenost českých občanů se v průběhu času nemění a celkově ji lze považovat za nadprůměrnou.

Životní spokojenost souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, subjektivně hodnocenou životní úrovní a zdravotním stavem.

V listopadovém a prosincovém šetření CVVM zjišťovalo, zda lidé mají z něčeho obavy, a pokud ano, tak jaké (to byla otevřená otázka). Na tyto otázky navazovalo zjišťování názorů veřejnosti na reálnost ohrožení určitými skutečnostmi přesahujícími rámec republiky, jako je válka, epidemie, přírodní katastrofy a surovinová či ekonomická krize. Dále pak šetření zkoumalo, jaká očekávání do budoucnosti mají čeští občané, pokud jde o ně a jejich blízké, o Českou republiku, Evropu a lidstvo jako takové.

V červencovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi.

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (52 %) dotázaných, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 44 % „spíše zajímá“.

Podle naprosté většiny (84 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když nadpoloviční většina (51 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a další třetina (33 %), že se pravděpodobně mění.

Necelé tři pětiny (59 %) dotázaných se v určité míře obávají dopadů změny klimatu (17 % velmi, 42 % spíše), naopak obavy nepociťuje 37 % dotázaných.

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života.

Nejvíce jsou lidé spokojeni s osobními vztahy (průměrná hodnota 7,45 na škále od 0 zcela nespokojen až 10 zcela spokojen), s životem celkově (7,13) a s pocitem bezpečí (7,10).

V porovnání s předchozími výzkumy z května a června 2020 celková míra spokojenosti se životem i míra spokojenosti se všemi jeho sledovanými aspekty poklesla.

V rámci zářijového výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. požádalo respondenty o zhodnocení spokojenosti se svým životem.

V červnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi.

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (53 %) dotázaných, z toho 7 % se „velmi zajímá“ a 46 % „spíše zajímá“. 

Podle naprosté většiny (86 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když nadpoloviční většina (55 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a další téměř třetina (31 %), že se pravděpodobně mění.

Více než sedm desetin (71 %) českých občanů starších 18 let v červnu souhlasilo s názorem, že „Koronavirus se rozšířil, protože Čína o něm tajila informace“. Přibližně stejný podíl (70 %) české veřejnosti také souhlasil s tím, že „Lidé, kteří vyrazili do Itálie na dovolenou na přelomu únoru a března, jednali bezohledně“.

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života.

Tři nejvyšší hodnoty spokojenosti na jedenáctibodové škále zvolilo u většiny aspektů kolem poloviny dotázaných. Zřetelně nižší podíl byl zjištěn u jistoty do budoucna (42 %).

Jen 5-11 % dotázaných bylo nespokojených (bodové hodnocení 1-4).