Ostatní

V květnu 2019 se Centrum pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného výzkumného šetření zajímalo o názory veřejnosti na otázky, které lze z morálního hlediska považovat za kontroverzní. Konkrétně se dotazovaní občané vyjadřovali k tématu interrupce, eutanazie a prostituce.

V dubnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti již s pojmem modifikovaných nebo geneticky upravených potravin setkali, dále vyjadřovali, do jaké míry je toto téma zajímá a zda mají dostatek informací o problematice geneticky modifikovaných potravin. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek výrobku na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkajících se bezpečnosti a morální přijatelnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin.

V rámci svého dubnového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se potravin a především jejich plýtvání. Součástí tohoto bloku otázek byla část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali – zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.

V dubnovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo postoje české veřejnosti k plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, odhadovali, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí a z jaké příčiny a také uváděli, jaké důvody je vedou k tomu, aby potraviny nevyhazovali. V další části jsme se zaměřovali na nákupní a spotřební chování respondentů, konkrétně jsme zjišťovali, kde a jak často nakupují, kolik za nákup potravin přibližně utratí, zda při nakupování používají nákupní seznam či zda je ovlivňují speciální nabídky (např. 1+1 zdarma, XXL balení, poloviční cena).

V květnu 2019 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.

V rámci dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V rámci březnového výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. požádalo respondenty o zhodnocení spokojenosti se svým životem.

V březnu 2019 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 17 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako referenční skupina. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v březnu 2019 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme zjišťovali otázkou, zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.