Ostatní

V rámci pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, jež probíhalo od srpna do září 2023, jsme se vybraných občanů tázali na jejich názor týkající se inkluzivního vzdělávání. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda by se měly v běžných třídách vzdělávat děti s tělesným, smyslovým či mentálním postižením, děti cizí státní příslušnosti, romské děti, děti z chudých či naopak bohatých rodin a děti mimořádně nadané. Dále jsme se české veřejnosti dotazovali na postoje k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství a k aktuálně navrhovaným opatřením.

Nejvyšší podpoře se těší opatření týkající se předškolního vzdělávání. Naopak nejméně populárním je prodloužení povinné školní docházky na 10 let, podpořila by ho necelá třetina (33 %), naopak proti jsou takřka tři pětiny (58 %) české veřejnosti.

Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od srpna do září 2023 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, hodnocení jejich dosavadního školního vzdělávání, zda by se děti s různými charakteristikami měly či neměly vzdělávat společně v běžných třídách a také postoje k různým opatřením, která ve školství byla zavedena, nebo se o jejich možném zavedení hovoří.

Hodnocení úrovně vzdělávání na všech typech škol, které jsou součástí vzdělávací soustavy ČR, zůstává dlouhodobě kladné. Nejlépe je hodnocená úroveň vzdělávání u gymnázií (64 % kladných hodnocení), základních škol (63 %) a vysokých škol (61 %), nejhůře u středních odborných učilišť, přesto i zde převažuje kladné hodnocení (51 %).

Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit Sociologického ústavu AV ČR v rámci Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Konkrétně jsme zjišťovali, zda se lidé věnují různým činnostem souvisejícím se samozásobitelstvím, zda se věnují produkci vlastních potravin (ovoce, zelenina, vejce, maso, apod.) a pokud ano, tak kde a proč, zda lidé, kteří ve své domácnosti něco pěstují či vyrábějí, tak tyto produkty někomu darují nebo s někým vyměňují, případně s kolika lidmi. Zajímal nás i pohled z druhé strany, tedy zda sami lidé od někoho dostávají doma vyrobené či vypěstované potraviny. V neposlední řadě jsme se zaměřili i na způsob nakládání s bioodpadem a porovnání současného zásobování potravinami s dobou před deseti lety.

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze necelá dvacetina (5 %) českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.
Nejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je dle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (75 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (34 %).
Více než polovina žen (54 %) zajištuje veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli ale hraje jen necelá čtvrtina mužů (23 %).

Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá . Baterie otázek, která byla poprvé dotazována v roce 1990, byla v roce 2014 doplněna dvěma výroky („mít děti“ a „mít vlastní pěkné bydlení“), které pokrývají určité podstatné doposud chybějící hodnotové orientace.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo ve svém dubnovém a květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Položené otázky se týkaly jednak obecného názoru na to, zda by trest smrti v České republice měl existovat, nebo neměl existovat, jednak zjišťovaly, nakolik lidé souhlasí, nebo nesouhlasí s různými konkrétními výroky o trestu smrti.

V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny. Poslední šetření dané problematiky proběhlo v roce 2019.

V šetření, jež probíhalo v průběhu dubna a května 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Dotázaní starší 15 let hodnotili, do jaké míry považují za přijatelnou konzumaci některých návykových látek, konkrétně tabáku, alkoholu, léků proti bolesti, na spaní nebo na uklidnění, konopných drog (např. marihuana, hašiš) a drog jako je extáze, pervitin a heroin. Vyslovovali se k vybraným výrokům o problematice drogové závislosti, zdali je, užívaní drog problém v celé České republice nebo v místě bydliště a také zda se příslušné instituce v České republice problémem užívání drog zabývají přiměřeně.

V dubnu a květnu 2023 byl do pravidelného šetření Naše společnost opět zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.

Ve výzkumu realizovaném v dubnu a květnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného omnibusového šetření zajímalo o názory veřejnosti na otázky, které lze z morálního hlediska považovat za kontroverzní. Konkrétně se dotazovaní občané vyjadřovali k tématu interrupce, eutanazie a prostituce.