Ostatní

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2020 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, odhadovali, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí a případně jakému množství vyhozených potravin by se dalo vyhnout, jaké jsou příčiny vyhazování potravin a rovněž uváděli, jaké důvody je vedou k tomu, aby potraviny nevyhazovali. 

V rámci zářijového výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. požádalo respondenty o zhodnocení spokojenosti se svým životem.

Tři čtvrtiny (75 %) českých občanů starších 15 let se v září 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.
O vlastní zdraví se v souvislosti s šířením koronaviru obávaly v září téměř tři pětiny (57 %) českých občanů, což je nejvíce za celé sledované období, tj. od května letošního roku. Veřejnost se stále hodně obává i o zdraví svých blízkých, když tyto obavy pociťují téměř tři čtvrtiny české populace (74 %, v tom 34 % rozhodně).

Výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na aktuální otázky spojené s nošením roušek v souvislosti s pandemií virové choroby covid-19. Výzkum zjišťoval názor občanů na to, zda považují roušky jako opatření proti chorobě za účinné. Dále se výzkum zaměřil na otázku, v jakých situacích a na jakých místech by měl stát nařizovat jejich povinné nošení.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na zřizování praktických a speciálních základních škol, základních škol s rozšířenou výukou a víceletých gymnázií. Dále zjišťoval názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách.

Více než polovina (51 %) české veřejnosti se v polovině září domnívala, že vláda by při zhoršení situace s šířením koronaviru neměla znovu přistoupit k plošnému uzavření všech škol, více než dvě pětiny (42 %) veřejnosti měly názor opačný. Lidé nečiní významný rozdíl mezi vzděláváním na dálku na základním a středním stupni, když se v obou případech přibližně dvě třetiny oslovených přiklonily k tomu, že by v případě uzavření škol mělo být povinné pro všechny děti, podle další pětiny respondentů by mělo být distanční vzdělávání dobrovolné a podle přibližně desetiny občanů by vzdělávání na dálku vůbec nemělo probíhat.

V zářijovém šetření CVVM položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Podobná baterie otázek byla položena poprvé v roce 2016, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. V roce 2017 byla baterie rozšířena o položky zjišťující názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední rok předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na společné státní maturity a na placení školného na veřejných vysokých školách.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol a na možnosti dosažení vzdělání v ČR.

Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným i v roce 2020.

Více než tři čtvrtiny (77 %) českých občanů starších 15 let se v červenci velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.

Veřejnost se stále hodně obává o zdraví svých blízkých (70 % dotázaných) i o své vlastní zdraví (54 %), tyto obavy v porovnání se situací na konci června významně vzrostly. U obav o vlastní zdraví se v určité míře projevuje věk, když s jeho růstem rostou i obavy o vlastní zdraví.

V rámci červnového šetření zaměřeného na problematiku životního prostředí se CVVM SOÚ AV ČR soustředilo i na otázku hodnocení některých globálních fenoménů, které souvisí s lidskou činností a jejím působením na prostředí, ve kterém žijeme.

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky hromadění odpadů, znečišťování a nedostatek pitné vody, znečišťování oceánů, úbytek deštných pralesů, pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů a znečišťování ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví hromadění odpadů a nedostatek pitné vody, které jako „velmi závažný“ problém označily více než tři pětiny dotázaných (65 % pro hromadění odpadů, 62 % pro nedostatek pitné vody).