Ostatní

Více než sedm desetin (71 %) českých občanů starších 18 let v červnu souhlasilo s názorem, že „Koronavirus se rozšířil, protože Čína o něm tajila informace“. Přibližně stejný podíl (70 %) české veřejnosti také souhlasil s tím, že „Lidé, kteří vyrazili do Itálie na dovolenou na přelomu únoru a března, jednali bezohledně“.

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života.

Tři nejvyšší hodnoty spokojenosti na jedenáctibodové škále zvolilo u většiny aspektů kolem poloviny dotázaných. Zřetelně nižší podíl byl zjištěn u jistoty do budoucna (42 %).

Jen 5-11 % dotázaných bylo nespokojených (bodové hodnocení 1-4).

Více než dvě třetiny dotázaných (68 %) se obávají o zdraví svých blízkých (32 % rozhodně), téměř dvě pětiny (39 %) o vlastní zdraví.

Během měsíce se obavy o vlastní zdraví snížily celkem o 8 procentních bodů, a to ve většině věkových kohort (včetně seniorů 65+). Obavy se nesnížily mezi lidmi se špatným zdravotním stavem.

Nejvíce dotázaných (86 %) by v případě vzniku další pandemie podobné té koronavirové souhlasilo s tím, aby na veřejných místech, jako jsou nemocnice či úřady, docházelo k měření teploty.

Více než čtyři pětiny dotazáných by také souhlasily s omezením způsobu pohybu na veřejnosti (82 %) a s povinným nošením roušek na veřejnosti (81 %).

Naopak nejméně dotázaných (18 %) by souhlasilo se zvěřejňováním jmen nakažených (79 % by nesouhlasilo).

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. 

Více než tři čtvrtiny (76 %) českých občanů starších 18 let se v červnu rozhodně či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Jde o mírný pokles zájmu o devět procentních bodů oproti stejně položené otázce v květnovém výzkumu.

Více než tři čtvrtiny dotázaných se obávají o zdraví svých blízkých (37 % rozhodně) a zhoršení ekonomické situace v České republice (31 % rozhodně).

Čtvrtina dotázaných má obavy ze zhroucení zásobování, necelá třetina z nedostatečných kapacit nemocnic.

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života.

Tři nejvyšší hodnoty spokojenosti na jedenáctibodové škále zvolilo u většiny aspektů kolem poloviny dotázaných. Nižší podíl byl zjištěn u jistoty do budoucna (40 %) a zdraví (45 %).

Jen 5-11 % dotázaných bylo nespokojených (bodové hodnocení 1-4).

Spokojenost je podmíněna dosaženým vzděláním, materiální úrovní domácností a zdravotním stavem. Míra spokojenosti nesouvisí s pohlavím a není lineárně závislá na věku.

Obavy z dopadu koronaviru na ekonomiku domácností se promítají do míry spokojenosti.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Speciální výzkum byl proveden v rámci projektu Naše společnost, za otázky a design šetření zodpovídá CVVM, data sbírala společnost Median.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR položilo respondentům sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k cizincům. Dotazovaní se konkrétně vyjadřovali k problematice cizinců pobývajících na území ČR a v místě jejich bydliště. Součástí dotazování byla i řada výroků, které sledují, jak cizinci podle občanů ovlivňují českou společnost.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v březnu 2020 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme měřili dvěma způsoby. V prvním případě jsme měřili míru sociální distance otázkou, koho by by dotyčný nechtěl mít z daných skupin lidí za sousedy.

V druhém případě jsme zjišťovali představu o mínění ostatních lidí, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní nebo netolerantní vůči těmto skupinám obyvatel. První otázka se klade každý rok, druhá otázka byla naposled položena v roce 2014. Oproti minulým šetřením byla skupina lidí s jiným náboženským přesvědčením (první dotazovaná skupina) nahrazena křesťany a muslimy.