Ostatní

V rámci zářijového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo baterii otázek zkoumající po roční zkušenosti postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným loňskou novelou zákona o českém školství. Podobná baterie byla položena v minulém roce, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. Oproti minulému roku byla baterie rozšířena o položky zjišťují názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední roční předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na státní maturity a placení školného na veřejných vysokých školách.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2017 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem a hodnocení toho, jak se vzdělávacímu systému daří rozvíjet různé aspekty.

V květnu 2017 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky, jež se týkaly tzv. obratu v energetice (Energiewende) v sousedním Německu. Výzkum se kromě jiného zabýval tím, zda čeští občané o tom již někdy slyšeli a zda změnu přístupu k energetice v Německu pokládají za správnou či nesprávnou. Těch, kdo o obratu v německé energetice již slyšeli, se výzkum ptal dále na to, jak úspěšně se daří naplňovat stanovéné cíle této politiky a zda německý obrat v energetice bude mít nějaký vliv na využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice.

V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti o téma geneticky modifikovaných potravin zajímají. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkající se bezpečnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin. Zpráva nabízí i srovnání některých výsledků s výzkumem Pew Research Centre z USA.

V květnu 2017 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky. Výzkum se kromě jiného zabýval tím, jak se bude do budoucna vyvíjet spotřeba elektrické energie u nás a zda je či není možné nahradit výrobu elektrické energie z klasických zdrojů alternativními zdroji. Dále výzkum zjišťoval názory na to, jak šetrná k životnímu prostředí je výroba elektrické energie z některých zdrojů. Šetření rovněž zkoumalo přijatelnost, či nepřijatelnost růstu cen energií v souvslosti s finanční podporou jejich výroby z obnovitelných zdrojů.

V květnu 2017 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost v rámci širšího tematického okruhu problematiky životního prostředí zařazen blok otázek věnovaných problematice  jaderné energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

V květnu 2017 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky. Výzkum zaprvé zjišťoval zájem o energetickou politiku České republiky a její hodnocení. Dále se výzkum věnoval postojům k záležitostem, jako jsou prolomení limitů těžby hnědého uhlí, finanční zvýhodnění využívání obnovitelných zdrojů energie, možnost výroby elektřiny a tepla v menších lokálních zařízeních, ekologická šetrnost elektřiny z jádra nebo potřeba modernizace českých uhelných elektráren s cílem maximálního prodloužení jejich provozu.

V rámci bloku otázek týkajících se spotřebního chování dotázaných a plýtvání potravinami zařazeného do červnového šetření CVVM bylo respondentům předloženo i několik otázek týkajících se bio potravin. Byl zjišťován nejprve zájem respondentů o informace spojené s bio potravinami. Dále pak, zda lidé bio potraviny sami nakupují, jak často a z jakých důvodů to dělají. Položena byla rovněž otázka, jak často lidé dávají přednost potravinám s označením „bio“ před těmi, které toto označení nemají.

V rámci svého červnového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se potravin a především jejich plýtvání. Součástí tohoto bloku otázek byla část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.