Ostatní

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali občané České republiky svůj názor na to, jak důležité je podle nich připomínat si význam českých státních a ostatních svátků.

Součástí říjnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k místu, kde žijí. Všech respondentů jsme se zeptali, jak blízký vztah mají ke své čtvrti či vesnici, ke svému městu, k regionu, ve kterém žijí, ke kraji, k České republice a k Evropě.

V říjnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo aktuálně velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. Zajímalo nás, co si o tomto tématu myslí česká veřejnost. Konkrétně jsme zjišťovali, jestli se čeští občané zajímají o problematiku změny klimatu, zda podle jejich názoru ke změně klimatu na Zemi vůbec dochází a případně čím je tato změna způsobena, jestli sami cítí za změnu klimatu osobní zodpovědnost a zda si myslí, že vlastními aktivitami mohou přispět ke zmírnění změny klimatu. Jedna z otázek se týkala i názoru dotázaných na pravděpodobnost zavedení včasných opatření ke zmírnění změny klimatu u dostatečného počtu zemí. Na závěr nás zajímalo, zda se respondenti obávají dopadů změny klimatu a jestli podle nich bude mít změna klimatu nějaký dopad na ČR.

Postoje občanů související s českou historií mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém říjnovém šetření. Nejdříve nás zajímalo, koho Češi považují za největší českou osobnost, a dále také, kterou z uvedených historických epoch by označili za vrcholné období našich dějin. Podobně pak v souvislosti s 20. stoletím měli respondenti jmenovat tři události od konce první světové války, které jsou v jejich očích pro český národ nejvýznamnější. Naposledy byly otázky položeny v roce 2013 a předtím ještě v roce 2007.

V říjnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se jejich názoru na stávky za klima, tzv. Fridays for Future, což je zároveň i název hnutí, pod jehož hlavičkou tyto protesty probíhají. Jedná se o mezinárodní hnutí žáků a studentů, kteří se rozhodli místo páteční školní výuky účastnit se demonstrací, kterými vyzývají politiky, aby učinili rázná opatření proti globálnímu oteplování a dalším změnám klimatu. V rámci výzkumu jsme zjišťovali názor dotázaných na tyto stávky, zdali vědí, čeho se týkají, zda je podporují, jestli si myslí, že je správné, aby mladí lidé stávkovali místo školního vyučování, nebo jaký mají názor na úspěšnost těchto stávek za klima.

Součástí říjnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k České republice. Všech respondentů jsme se zeptali, z jakých důvodů jsou hrdí na to, že jsou občany České republiky a z jakých důvodů naopak na české občanství nejsou hrdí.

Součástí říjnového šetření CVVM byl blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k České republice. Všech respondentů jsme se zeptali, zda jsou hrdí, nebo se stydí za to, že jsou občany České republiky, kdyby měli možnost volby, zda by si k životu vybrali Českou republiku a zda by se dobrovolně přihlásili k účasti na obraně naší země, kdyby se ocitla ve vojenském ohrožení.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Podobná baterie otázek byla položena poprvé v roce 2016, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. Vloni byla baterie rozšířena o položky zjišťující názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední rok předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na společné státní maturity a na placení školného na veřejných vysokých školách.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2019 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání a na možnosti dosažení vzdělání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem, hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností a dovedností a toho, jak se vzdělávacímu systému daří rozvíjet různé aspekty žáků a studentů.

V květnu 2019 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky. Jeho součástí byly také otázky týkající se jaderné fúze jako jednoho z potenciálních zdrojů energie, na nějž se již dlouho soustředí pozornost výzkumu řady zemí i mezinárodních uskupení. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda už někdy a případně co lidé o jaderné fúzi slyšeli, nakolik se cítí být obeznámeni s tímto tématem, jak vnímají výhody a nevýhody jaderné fúze ve vztahu k pokračování či naopak ukončení jejího výzkumu, zda je jaderná fúze podle jejich mínění dobrou nebo naopak špatnou možností výroby elektrické energie a zda jsou pro nebo proti rozvoji jaderné fúze jako zdroje energie v Evropě.