Mezinárodní vztahy

V zářijovém šetření CVVM položilo svým respondentům dvě otázky týkající se projednávané smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP).

V září 2015 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků, konkrétně pak na přijímání uprchlíků z regionů postižených válkou obecně a následně na podporu přijetí některých uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, resp. Ukrajiny. Šetření proběhlo 7. – 14. září. Pod zastřešením CEORG  byly otázky ve stejném znění položeny také na Slovensku a v Polsku. 

V červnu 2015 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání imigrantů a uprchlíků a celkové informovanosti o aktuální situaci.

V červnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Položené otázky byly přitom zformulovány tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V červnovém šetření CVVM položilo svým respondentům dvě otázky týkající se projednávané smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Šetření zjišťovalo, zda občané pojem „Transatlantické obchodní a investiční partnerství“ či často užívanou zkratku TTIP vůbec zaznamenali a zda vědí, o co se jedná, a dále zkoumalo míru jejich zájmu o informace týkající se této smlouvy.

V pravidelném dubnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo postoje české veřejnosti k přijetí eura jako české měny a názory na dopady vstupu ČR do Evropské unie v různých oblastech.

Součástí dubnového šetření CVVM bylo téma evropské integrace. V rámci šetření jsme pokládali dvě baterie otázek. První baterie zjišťovala názory na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Druhá baterie otázek se týkala názoru na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Kromě uvedených baterií jsme dále zjišťovali, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky a v jejich vlastním zájmu.

V dubnu 2015 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii a obecné hodnocení různých aspektů členství v EU.

Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se důvěry občanů v mezinárodní instituce a instituce Evropské unie. Kromě důvěry v Evropskou unii jako celek byla předmětem dotazování také důvěra občanů jednotlivým institucím EU, a to Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. prezidentovi Evropské unie) a představitelce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). Šetření zahrnovalo rovněž otázky týkající se důvěry občanů Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů.

V březnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR,v.v.i. do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda a nakolik lidé vědí, co to je tzv. Islámský stát, zda se zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami, zda o tomto tématu s někým v poslední době hovořili a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Většina položených otázek byla přitom zformulována tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.