Mezinárodní vztahy

Ve svém pravidelném zářijovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji věnovalo tématu amerických prezidentských voleb. Ve výzkumu jsme se také zajímali o názory české veřejnosti na americkou zahraniční politiku. Všem respondentům jsme předložili 6 výroků, s nimiž vyjadřovali míru svého souhlasu či nesouhlasu.

V zářijovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků. Dotazování se konkrétně týkalo postojů k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem, postojů k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Zároveň tato tisková zpráva nabízí i srovnání názorů veřejnosti v České republice a v Polsku. Šetření v rámci České republiky proběhlo ve dnech 5. 9. – 19. 9. 2016.

V červnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v těchto oblastech a zda jej pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku a Evropu.

V červnovém výzkumu zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se dění na Ukrajině. Konkrétně se respondenti vyjadřovali k tomu, do jaké míry se zajímají o vývoj situace v této oblasti a zda události na Ukrajině pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě.

V rámci červnového šetření dotazovalo CVVM SOÚ AV ČR v.v.i.,  sadu otázek týkajících se smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Konkrétně se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda o této smlouvě vůbec slyšeli a vědí, čeho se týká. Dále potom hodnotili do jaké míry se o informace týkající TTIP zajímají.

V květnovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků. Dotazované oblasti se konkrétně týkaly postojů k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem, postojů k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Zároveň tato tisková zpráva nabízí i srovnání názorů veřejnosti v České republice a v Polsku. Šetření v rámci České republiky proběhlo ve dnech 2. 5. – 16. 5. 2016.

V dubnu 2016 jsme v rámci  pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy a zaměřili jsme se také na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro.

Součástí dubnového šetření CVVM bylo téma evropské integrace. V rámci šetření jsme zjišťovali názory na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále nás ve výzkumu zajímaly názory české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Podrobněji jsme se zaměřili také na to, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky a v jejich vlastním zájmu.

V dubnu 2016 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k evropskému občanství, obecné hodnocení různých aspektů členství ČR v EU a názory na to, zda má být Česká republika členem Evropské unie.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantské alianci, Organizaci spojených národů a Evropské unii. Z institucí Evropské unie pak dále hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi evropské rady a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).