Mezinárodní vztahy

V březnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR,v.v.i. do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda a nakolik lidé vědí, co to je tzv. Islámský stát, zda se zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami, zda o tomto tématu s někým v poslední době hovořili a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Většina položených otázek byla přitom zformulována tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V únoru letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR,v.v.i. do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda a nakolik lidé vědí, co to je Islámský stát, zda se zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami, zda o tomto tématu s někým v poslední době hovořili a zda považují Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Většina položených otázek byla přitom zformulována tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V únoru 2015 navázalo Centrum pro výzkum veřejného mínění na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v zimních měsících byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa a 3) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny. Kromě postojů k dění na Ukrajině v nejaktuálnějším únorovém šetření, které proběhlo v období 2. – 9. 2. 2015, byly také přidaný otázky umožňující stručné srovnání s obavami z aktivit tzv. Islámského státu.

V lednovém výzkumu CVVM položilo respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi.

V rámci lednového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

V lednu 2015 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se NATO. Zkoumány byly obecné postoje českých občanů k obraně ČR, názory na potřebnost existence NATO a na vliv, který má existence a jednání NATO na bezpečnost svých členů, na vztahy uvnitř a vně organizace, na mír a stabilitu a na řešení hrozby terorismu.

V lednu 2015 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se postojů českých občanů k členství naší země v Severoatlantické alianci (NATO) a mínění o důsledcích tohoto členství. V otázce spokojenosti s členstvím v Severoatlantické alianci celkem výrazně převládá spokojenost, kterou vyslovilo 58 % dotázaných.

V říjnu a listopadu 2014 navázalo Centrum pro výzkum veřejného mínění na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v první polovině května byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa a 3) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny. Pouze v říjnu byly zařazeny do dotazování další dvě oblasti: 4) názor na působení jednotlivých stran konfliktu, 5) názor na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace v této zemi. Sběr dat probíhal v období 1. – 8. 10. 2014 a 3. - 10. 11. 2014.

V září 2014 Centrum pro výzkum veřejného mínění navázalo na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v první polovině května byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) názoru na působení jednotlivých stran konfliktu, 3) názoru na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace v této zemi, 4) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa, 5) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny a 6) názoru na zavedení vzájemných sankcí EU a Ruska. Sběr dat probíhal v období 8. – 15. 9. 2014.

V červnu 2014 se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo zjišťováním postojů české veřejnosti k situaci na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření byly zařazeny otázky týkající se zejména: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) názoru na působení jednotlivých stran konfliktu, 3) názoru na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace na Ukrajině, 4) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa a 5) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny. Sběr dat probíhal v období 2. – 9. 6. 2014.