Mezinárodní vztahy

Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se důvěry občanů v mezinárodní instituce a instituce Evropské unie. Kromě důvěry v Evropskou unii jako celek byla předmětem dotazování také důvěra občanů jednotlivým institucím EU, a to Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. prezidentovi Evropské unie) a představitelce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). Šetření zahrnovalo rovněž otázky týkající se důvěry občanů Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů.

V březnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR,v.v.i. do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda a nakolik lidé vědí, co to je tzv. Islámský stát, zda se zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami, zda o tomto tématu s někým v poslední době hovořili a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Většina položených otázek byla přitom zformulována tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V únoru letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR,v.v.i. do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda a nakolik lidé vědí, co to je Islámský stát, zda se zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami, zda o tomto tématu s někým v poslední době hovořili a zda považují Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Většina položených otázek byla přitom zformulována tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V únoru 2015 navázalo Centrum pro výzkum veřejného mínění na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v zimních měsících byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa a 3) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny. Kromě postojů k dění na Ukrajině v nejaktuálnějším únorovém šetření, které proběhlo v období 2. – 9. 2. 2015, byly také přidaný otázky umožňující stručné srovnání s obavami z aktivit tzv. Islámského státu.

V lednovém výzkumu CVVM položilo respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi.

V rámci lednového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

V lednu 2015 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se NATO. Zkoumány byly obecné postoje českých občanů k obraně ČR, názory na potřebnost existence NATO a na vliv, který má existence a jednání NATO na bezpečnost svých členů, na vztahy uvnitř a vně organizace, na mír a stabilitu a na řešení hrozby terorismu.

V lednu 2015 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se postojů českých občanů k členství naší země v Severoatlantické alianci (NATO) a mínění o důsledcích tohoto členství. V otázce spokojenosti s členstvím v Severoatlantické alianci celkem výrazně převládá spokojenost, kterou vyslovilo 58 % dotázaných.

V říjnu a listopadu 2014 navázalo Centrum pro výzkum veřejného mínění na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v první polovině května byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa a 3) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny. Pouze v říjnu byly zařazeny do dotazování další dvě oblasti: 4) názor na působení jednotlivých stran konfliktu, 5) názor na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace v této zemi. Sběr dat probíhal v období 1. – 8. 10. 2014 a 3. - 10. 11. 2014.

V září 2014 Centrum pro výzkum veřejného mínění navázalo na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v první polovině května byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) názoru na působení jednotlivých stran konfliktu, 3) názoru na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace v této zemi, 4) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa, 5) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny a 6) názoru na zavedení vzájemných sankcí EU a Ruska. Sběr dat probíhal v období 8. – 15. 9. 2014.