Mezinárodní vztahy

V rámci říjnového šetření CVVM předložilo všem svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé vybrané státy. V letošním roce byly zjišťovány sympatie k více než dvaceti zemím. Nejvřelejší vztah mají občané ke Slovensku, dále pak Švédsku a Francii.

V rámci listopadového šetření CVVM byla dotázaným předložena baterie otázek zaměřených na vnímání americké zahraniční politiky a role USA v současném světě.

V rámci listopadového výzkumu Naše společnost jsme respondentům položili několik otázek, které se zabývaly nedávnými prezidentskými volbami ve Spojených státech, jejich výsledkem, tím, jak znovuzvolení Baracka Obamy do úřadu prezidenta Spojených států ovlivní či neovlivní některé oblasti mezinárodních vztahů a světové politiky a jak se do těchto oblastí promítalo působení jeho administrativy v předchozím období.

V listopadovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak některé významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

V říjnu CVVM položilo respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi.  Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 byl pak výběr doplněn o některé další státy významné v globálním kontextu.

V dubnu 2012 bylo v pravidelném šetření Naše společnost zkoumáno téma Evropské unie. Byla zjišťována spokojenost s členstvím v Evropské unii, měřena hloubka vztahu prostřednictvím pocitu hrdosti na příslušnost k unii a frekvenci takového pocitu. Dále byly zkoumány názory na to, zda jsou rozhodnutí unie v zájmu České republiky a v zájmu obyčejných lidí, a v neposlední řadě také mínění o uplatňování různých hodnot jako jsou např. spolupráce, solidarita, rovnost nebo spravedlnost v rámci unie.

Součástí dubnového šetření CVVM byla baterie otázek týkající se prospěšnosti či škodlivosti evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Nově byla položena také baterie otázek k tématu prospěšnosti či škodlivosti sjednocování předpisů a praxe všech států Evropské unie. Češi celkově evropskou integraci a sjednocování předpisů pokládají za prospěšné, existují ale značné rozdíly v pohledu na jednotlivé oblasti integrace a sjednocování.

Ve svém dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo hodnocení členství České republiky v Evropské unii. Respondenti byli požádáni o zhodnocení kladných a záporných stránek členství ČR v Unii a rovněž o posouzení dopadu členství v EU na vybrané oblasti veřejného života.

V dubnu 2012 jsme v rámci pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Obě otázky ukázaly různorodost názorů veřejnosti na tuto problematiku. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy, ke kterému je česká veřejnost spíš skeptická.

Do svého dubnového šetření CVVM zařadilo otázky týkající se důvěry občanů v instituce Evropské unie. Kromě důvěry v Evropskou unii jako celek byla předmětem dotazování důvěra občanů Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. prezidentovi unie) a představitelce pro společnou zahraniční politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). Šetření zahrnovalo také otázky týkající se důvěry občanů Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů. Výzkum celkově přináší zjištění, že důvěra v instituce EU a v organizace OSN a NATO meziročně poklesla.