Mezinárodní vztahy

V dubnu 2009 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svého pravidelného výzkumu blok otázek týkajících se Evropské unie. Byla zjišťována spokojenost se členstvím v unii, zda je členství vnímáno jako dobrá věc, rovněž byla zkoumána hloubka vztahu k Evropské unii (měřena pocitem hrdosti, ale také pocitem občanské příslušnosti nejen k ČR, ale i k EU).

V rámci dubnového výzkumu Naše společnost byly hlouběji zkoumány postoje české veřejnosti k Evropské unii. Bylo zjišťováno, jak občané České republiky vnímají uplatňování vybraných hodnot jako např. demokracie, rovnost, tolerance, spravedlnost, solidarita v současné Evropské unii, a také zda mají pocit, že rozhodnutí na úrovni unie jsou ve prospěch České republiky i jich samotných.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo v únoru 2009 důvěru českých občanů k vybraným mezinárodním organizacím, konkrétně Evropské unii (EU), Organizaci spojených národů (OSN) a Severoatlantické alianci (NATO) a dvěma dalším institucím, Evropské komisi a Evropskému parlamentu. Rovněž byla zkoumána spokojenost s členstvím v Evropské unii, OSN a NATO.

Ve svém dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo hodnocení členství České republiky v Evropské unii. Respondenti byli požádáni o zhodnocení kladných a záporných stránek členství ČR v Unii a rovněž o posouzení dopadu vstupu na vybrané oblasti veřejného života.

Oslovení nejčastěji souhlasili s názorem, že díky členství získali Češi lepší možnosti žít, studovat a pracovat v zemích EU.

Do svého dubnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

V rámci březového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili dvě otázky, které se týkají plánovaného umístění radarové základny antibalistické obrany USA v České republice. Podobně jako v řadě předchozích šetření jsme sledovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Na začátku března 2009 byly do pravidelného výzkumu veřejného mínění Naše společnost opakovaně zařazeny otázky týkající se Lisabonské smlouvy. V bloku věnovaném tomuto tématu bylo zjišťováno, zda lidé vědí, co pojem Lisabonská smlouva označuje, jak hodnotí svou informovanost o tomto tématu a nakolik se o dění ohledně smlouvy zajímají. Také bylo zkoumáno, zda by Lisabonská smlouva měla či neměla být schválena a jak by se podle názoru veřejnosti jejím přijetím změnilo postavení České republiky v rámci Evropské unie.

Do svého březnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

V rámci únorového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili dvě otázky, které se týkají plánovaného umístění radarové základny antibalistické obrany USA v České republice. Podobně jako v řadě předchozích šetření jsme sledovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

V rámci lednového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili několik otázek zaměřených na Severoatlantickou alianci (NATO). Šetření zjišťovalo, jak občané vnímají potřebnost existence této vojenskopolitické organizace v současné době, jak vidí její vliv na bezpečnost, stabilitu a mezinárodní vztahy, jak hodnotí rozšiřování NATO o nové státy z oblasti jihovýchodní a východní Evropy, zda si myslí, že by do NATO měly být přijaty Ukrajina a Gruzie, a jaký charakter by podle nich mělo mít působení této organizace, zda by NATO mělo být čistě obranným uskupením zaručujícím bezpečnost a obranu svých členů proti vnějšímu útoku, nebo zda by mělo aktivně působit v širším měřítku a např.