Mezinárodní vztahy

Od roku 2000 se CVVM ve svých šetřeních opakovaně věnuje hodnocení vztahů České republiky s okolními zeměmi, k nimž v posledních dvou letech byly připojeny i některé vybrané nejvýznamnější státy v globálním kontextu.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zjišťovalo, jak občané pohlížejí na nedávné rozhodnutí administrativy Baracka Obamy upustit od plánovaného rozmístění některých prvků systému americké obrany proti mezikontinentálním střelám ve střední Evropě a tedy i od záměru vybudovat v České republice radarovou základnu, jež měla být součástí tohoto systému. Konkrétně se šetření zaměřilo na to, zda jsou lidé s rozhodnutím upustit od vybudování radarové stanice v ČR spokojeni či nespokojeni a jaké budou některé dopady tohoto rozhodnutí z hlediska bezpečnosti a dalšího mezinárodního postavení ČR i z pohledu celkové mezinárodní situace.

V rámci říjnového šetření CVVM byla dotázaným předložena baterie otázek zaměřených na vnímání americké zahraniční politiky a role USA v současném světě.

V říjnu 2009 byly do pravidelného výzkumu Naše společnost opětovně zařazeny otázky mapující názory české veřejnosti na Lisabonskou smlouvu. Otázky se zaměřují jak na znalost pojmu Lisabonská smlouva, tak na informovanost o ní a zájem o dění ohledně smlouvy. Rovněž bylo zjišťováno, jak se jejím přijetím podle občanů změní postavení České republiky v rámci Evropské unie a zda má být smlouva naším státem přijata.

V rámci červnového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili dvě otázky, které se týkají plánovaného umístění radarové základny antibalistické obrany USA v České republice. Podobně jako v řadě předchozích šetření jsme sledovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Do svého červnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

Do svého květnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

V dubnu 2009 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svého pravidelného výzkumu blok otázek týkajících se Evropské unie. Byla zjišťována spokojenost se členstvím v unii, zda je členství vnímáno jako dobrá věc, rovněž byla zkoumána hloubka vztahu k Evropské unii (měřena pocitem hrdosti, ale také pocitem občanské příslušnosti nejen k ČR, ale i k EU).

V rámci dubnového výzkumu Naše společnost byly hlouběji zkoumány postoje české veřejnosti k Evropské unii. Bylo zjišťováno, jak občané České republiky vnímají uplatňování vybraných hodnot jako např. demokracie, rovnost, tolerance, spravedlnost, solidarita v současné Evropské unii, a také zda mají pocit, že rozhodnutí na úrovni unie jsou ve prospěch České republiky i jich samotných.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo v únoru 2009 důvěru českých občanů k vybraným mezinárodním organizacím, konkrétně Evropské unii (EU), Organizaci spojených národů (OSN) a Severoatlantické alianci (NATO) a dvěma dalším institucím, Evropské komisi a Evropskému parlamentu. Rovněž byla zkoumána spokojenost s členstvím v Evropské unii, OSN a NATO.