Mezinárodní vztahy

V dubnu 2010 byly součástí bloku otázek o Evropské unii také dotazy na to, které z vybraných hodnot jsou v současné době v rámci unie uplatňovány a zda je prospěšná nebo škodlivá integrace unie v několika vyjmenovaných oblastech.

V průzkumech veřejného mínění Naše společnost je pravidelně zjišťována důvěra české populace vybraným mezinárodním organizacím – Evropské unii, Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů. Spolu s důvěrou je mapována i spokojenost s členstvím ve jmenovaných institucích.

Jedním z témat zařazených do dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla Evropská unie, konkrétně spokojenost občanů s členstvím, dále zda je členství vnímáno jako dobrá věc pro ČR, rovněž byla zkoumána hloubka vztahu k Evropské unii měřena pocitem hrdosti a pocitem občanské příslušnosti k EU. Zjišťován byl také vývoj životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU a názory na přijetí eura za měnu České republiky.

V rámci lednového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili několik otázek zaměřených na Severoatlantickou alianci (NATO). Šetření zjišťovalo, jak občané vnímají potřebnost existence této vojenskopolitické organizace v současné době a jak vidí její vliv na bezpečnost, stabilitu a mezinárodní vztahy.

V lednovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťoval postoje obyvatel k členství České republiky v NATO a k některým otázkám spojeným s tímto členstvím a s obranou státu.

V listopadovém šetření se CVVM věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. Zjišťovány byly názory na platnost dekretů a zda by měly platit i nadále. S platností Benešových dekretů úzce souvisela otázka týkající se spravedlnosti odsunu sudetských Němců. Dále se výzkum zajímal, jak občané hodnotí vliv Benešových dekretů na vztahy s nejbližšími zahraničními sousedy ČR.

V listopadovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu . Do výzkumu byly zahrnuty jak některé významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé zemí středoevropského regionu.

Od roku 2000 se CVVM ve svých šetřeních opakovaně věnuje hodnocení vztahů České republiky s okolními zeměmi, k nimž v posledních dvou letech byly připojeny i některé vybrané nejvýznamnější státy v globálním kontextu.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zjišťovalo, jak občané pohlížejí na nedávné rozhodnutí administrativy Baracka Obamy upustit od plánovaného rozmístění některých prvků systému americké obrany proti mezikontinentálním střelám ve střední Evropě a tedy i od záměru vybudovat v České republice radarovou základnu, jež měla být součástí tohoto systému. Konkrétně se šetření zaměřilo na to, zda jsou lidé s rozhodnutím upustit od vybudování radarové stanice v ČR spokojeni či nespokojeni a jaké budou některé dopady tohoto rozhodnutí z hlediska bezpečnosti a dalšího mezinárodního postavení ČR i z pohledu celkové mezinárodní situace.

V rámci říjnového šetření CVVM byla dotázaným předložena baterie otázek zaměřených na vnímání americké zahraniční politiky a role USA v současném světě.