Mezinárodní vztahy

Většina českých občanů je skeptická v pohledu na eventuální soulad budoucích rozhodnutí Evropské unie se zájmy České republiky i se zájmy jich samotných. Pouze 30 % respondentů věří, že budoucí rozhodnutí Evropské unie budou ve shodě se zájmy České republiky, zatímco 62 % tomu nevěří. V případě vlastních zájmů vyznívá vyjádření dotázaných ještě o něco málo skeptičtěji.

V červnovém šetření se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. V souvislosti s diskusemi o tzv. Benešových dekretech se zejména v zahraničí objevují názory, že by ty z dekretů, které tvořily právní rámec odsunu, měly být zrušeny. První otázka tedy mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

Tradičně nejlépe jsou hodnoceny vztahy ČR se Slovenskem (94 %) a Polskem (92 % dotázaných). O něco méně respondentů (86 %) označilo za velmi či spíše dobré vztahy ČR k Maďarsku. Podíl záporného hodnocení česko-maďarských vztahů je však na přibližně stejné úrovni jako u výše zmíněného Slovenska a Polska, což svědčí o relativně velké skupině dotázaných (10 %), která nedokázala vztahy s Maďarskem klasifikovat.

Více než polovina (56 %) občanů souhlasí s přijetím eura za měnu České republiky, přibližně třetina (35 %) je naopak proti. Podpora přijetí eura zřetelně klesá s rostoucím věkem a klesající životní úrovní. Pro euro se velmi často vyslovují zejména studenti, ale relativně častěji s jeho zavedením souhlasí i absolventi vysokých škol, vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní odborní zaměstnanci a příznivci ODS.

Tři čtvrtiny lidí v České republice (76 %) zastávají názor, že USA v zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, téměř dvě třetiny (64 %) si myslí, že neberou ohled na mínění světového společenství, a podle dvou pětin (42 %) současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět. Výrazně rozštěpená je česká společnost v názorech na to, zda Spojené státy ve své zahraniční politice usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa, když 47 % občanů s takovým tvrzením souhlasí, zatímco 44 % jej odmítá.

V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.

Z nabízených institucí byly jako nejdůvěryhodnější označeny Organizace spojených národů a Evropská unie (shodně 64 % důvěřujících). Nejmenší podíl důvěřujících jsme zaznamenali u Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou nicméně více než polovina občanů nezná, nebo se nedokáže vyjádřit.

Česká veřejnost v naprosté většině odmítá nasazení českých vojáků do bojů v Afghánistánu, když podporu tomuto kroku vyjádřila necelá pětina (17 %) dotázaných, zatímco proti se vyslovily tři čtvrtiny (75 %) respondentů. Odpor vůči vyslání české speciální jednotky do Afghánistánu přitom jednoznačně převažuje mezi stoupenci všech politických stran, přičemž nejsilněji svůj nesouhlas dávali najevo voliči KSČM (90 % proti, 7 % pro), po nichž v pořadí podle intenzity nesouhlasu následovali stoupenci ČSSD (78 % proti, 14 % pro), KDU-ČSL (73 % proti, 23 % pro) a ODS (70 % proti, 24 % pro).

Koncem loňského roku CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné mapovalo obavy občanů před vstupem České republiky do EU. První (uzavřená) otázka zjišťovala, čeho se lidé v roce 2004 nejvíce obávají. Z výsledků vyplývá, že z nabízených možností se jednoznačně největší podíl dotázaných (44 %) obává zdražování. Následovaly obavy ze ztráty zaměstnání. Druhá otázka byla zaměřena na to, jaké obecné důsledky bude mít podle názorů respondentů vstup ČR do EU.

Na začátku prosince 2003 uvedlo 57 % respondentů výzkumu Naše společnost, že by se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu. Na základě těchto údajů by bylo možné očekávat o těchto voleb účast kolem 32 - 36 %. Počet těch, kteří uvádějí, že se k volbám nedostaví, vzrostl od října 2002 ze 16 % na 27 %. Dvě třetiny respondentů uvedlo, že by český poslanec v Evropském parlamentu měl být nezávislou osobností, nicméně dlouhodobě pozorujeme oslabování tohoto přesvědčení (v říjnu 2001 si to myslelo 77 % dospělé populace).

Stejně jako v předchozích dvou letech považují občané i letos za hlavního garanta zprostředkování informací o integraci státu do Evropské unie média. Jako vysoce důležitou označují také roli vlády. Přes dvě pětiny dotázaných zařadily mezi nejdůležitější subjekty jednak volené zástupce obou komor parlamentu, jednak vědecké a vzdělávací instituce. Význam politických stran zdůraznilo 29 % a prezidenta více než pětina dotázaných.