Filtrovat články

Nejčastěji jsou považovány za dobré vztahy ČR vůči Polsku (89 %) a Slovensku (89 %). Velmi vysoký je i podíl kladných názorů ke vztahům s Maďarskem (82 %) a Německem (79 %). Podstatně méně jsou jako příznivé posuzovány vztahy s Rakouskem, které považuje za dobré 48 % dotázaných (49 % je hodnotí záporně).

Vztahy s Polskem a Slovenskem jsou považovány stabilně za dobré.

Číst dál...

Podle české veřejnosti je v současné situaci důležité zachovat stabilitu, mír a nepostupovat bez schválení ostatními zeměmi v Radě bezpečnosti. Vojenský útok na Irák podporuje pouze 24% obyvatel ČR, což je od počátku snah USA pokračovat v boji proti terorismu právě tímto směrem, nejnižší naměřená míra souhlasu. Proti zásahu se oproti tomu staví dvě třetiny dotázaných.

Číst dál...

Začátkem ledna bylo ve třech zemích zkoumáno rozhodování obyvatel v referendu o připojení země k Evropské unii a jejich názory na proběhlá předvstupní jednání. Úmysl dostavit se k referendu v ČR uvedlo 79 % obyvatel, v tom ale jen 42 % je k účasti pevně rozhodnuto. V Polsku a v Maďarsku je pevně rozhodnuto dostavit se k referendu shodně 63 % občanů. Referendum o vstupu do EU by dopadlo ve všech třech zemích jednoznačně ve prospěch jejich připojení: všude podíl stoupenců integrace vysoce převyšuje zastoupení odpůrců.

Číst dál...

K účasti v hypotetickém referendu o připojení ČR k EU bylo počátkem prosince pevně rozhodnuto 46 % našich obyvatel; v Polsku 61 % a v Maďarsku 68 %. V ČR se asi třetina (31 %) hodlá zúčastnit "spíše“ – v Polsku a v Maďarsku asi v 10 %. Referenda se nejčastěji odmítají účastnit Poláci, a to asi z pětiny. Podíl těch, kteří svou aktivitu v referendu zvažují, tvoří ve všech třech zemích kolem 10 %.

Číst dál...

Říjnový výzkum potvrdil, že veřejnost hodnotí práci delegace jednající o přistoupení ČR k EU nejčastěji pozitivně - 47 % respondentů se domnívá, že prosazuje zájmy ČR dostatečnou měrou. Třetina (33 %) je ale přesvědčena, že tomu tak není. Pětina (20 %) nedokáže situaci posoudit. Od jara loňského roku se podíl občanů bez konkrétnější představy o práci našich vyjednavačů postupně snižoval a narůstala skupina projevující nespokojenost - z 27% na dnešní třetinu.

Číst dál...

Nejčastěji jsou považovány za dobré vztahy ČR vůči Polsku (90%) a Slovensku (87%). Velmi vysoký je i podíl kladných názorů ke vztahům s Maďarskem (80%) a Německem (74%). Podstatně méně jsou jako příznivé posuzovány vztahy s Rakouskem (38%), více než polovina dotázaných (56%) je hodnotí záporně. Kladné hodnocení vztahů ČR se Slovenskem během 6 uplynulých let narostlo o 31% bodů.

Číst dál...

Většina dotázaných (60 %) vyloučila, že by dnes naší zemi hrozilo vojenské nebezpečí , asi pětina (22 %) si v tomto ohledu není jista. Zbývajících 18 % konkrétní ohrožení dokázalo definovat, nejčastěji jako mezinárodní terorismus (10 %). Časté je přesvědčení (62 %), že kdyby k "něčemu" došlo, stejně bychom se neubránili a také, že o naší malé zemi budou stejně rozhodovat velmoci (61 %).

Číst dál...

Aktuální problematiku příprav útoku na Irák sledovalo CVVM opakovaně přibližně po půl roce. S ozbrojeným konfliktem proti Iráku by v současnosti souhlasilo pouze 28% obyvatel ČR, přičemž ještě na jaře jich bylo 39%. Ještě výraznější je nesouhlas s případem, kdy by vojenská operace nebyla schválena Radou bezpečnosti OSN. Za takových okolností by s ní souhlasilo pouze 17% obyvatel, zatímco proti by byly více, než dvě třetiny (69%).

Číst dál...

61 % občanů je aktuálně s členstvím ČR v NATO spokojeno, 23 % respondentů naopak vyjádřilo svou nespokojenost. Česká veřejnost i nadále vnímá členství ČR v NATO spíše jako určitou formu podřízení se země cizím mocnostem (50 %) než jako prostředek zaručující její nezávislost (43 %). Podle 49 % občanů je členství ČR v NATO prostředkem zajišťujícím jí mír a bezpečnost, 46 % jej naopak vidí jako faktor znamenající zvýšené riziko, že ČR bude vtažena do nějakého válečného konfliktu.

Číst dál...

Blížící se zasedání NATO v Praze posuzuje skoro polovina občanů (49%) nepříznivě, 37% příznivě a 14% nedokázalo zaujmout stanovisko. Na obdobnou otázku před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000 odpovědělo příznivě stejné procento dotázaných, ovšem podstatně méně (32%) bylo odpovědí záporných. V případě výtržností a násilností během summitu se většina (54%) respondentů přimlouvá za rozvážný a přiměřený zákrok policie, více než třetina (37%) je zastáncem tvrdého postupu, bez zbytečných ohledů.

Číst dál...