Mezinárodní vztahy

Na začátku prosince 2003 uvedlo 57 % respondentů výzkumu Naše společnost, že by se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu. Na základě těchto údajů by bylo možné očekávat o těchto voleb účast kolem 32 - 36 %. Počet těch, kteří uvádějí, že se k volbám nedostaví, vzrostl od října 2002 ze 16 % na 27 %. Dvě třetiny respondentů uvedlo, že by český poslanec v Evropském parlamentu měl být nezávislou osobností, nicméně dlouhodobě pozorujeme oslabování tohoto přesvědčení (v říjnu 2001 si to myslelo 77 % dospělé populace).

Stejně jako v předchozích dvou letech považují občané i letos za hlavního garanta zprostředkování informací o integraci státu do Evropské unie média. Jako vysoce důležitou označují také roli vlády. Přes dvě pětiny dotázaných zařadily mezi nejdůležitější subjekty jednak volené zástupce obou komor parlamentu, jednak vědecké a vzdělávací instituce. Význam politických stran zdůraznilo 29 % a prezidenta více než pětina dotázaných.

Česká veřejnost očekává po vstupu země do EU v sociálněekonomické sféře spíše změny k horšímu než naopak. Jedinou výjimku z oblastí sledovaných výzkumem v tomto ohledu tvoří mzdy, o kterých si lidé častěji myslí, že porostou (35 %), než že by měly po vstupu do EU klesnout (11 %). Negativní očekávání pak jednoznačně dominují v cenové oblasti, ať už jde o potraviny (82 % očekává zvýšení cen), ceny energií (74 %), půdu (71 %) či veřejnou dopravu (60 %).

Nejprve jsme se ptali, se kterými státy bychom měli udržovat bližší ekonomické vztahy. Nejčastěji uváděné země byly Německo (59 %), Slovensko (36 %), Rakousko (29 %) a Polsko (22 %), více než osmina respondentů také uváděla USA, Velkou Británii, Francii a Ruskou federaci. Pořadí zemí, se kterými bychom měli spolupracovat politicky bylo pozměněné, nejvýznamnějším partnerem by pro nás mělo být Slovensko (45 %), Německo (44 %), Polsko (29 %) a Rakousko (22 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR položilo ve svém květnového šetření mimo jiné tuto otevřenou otázku (tedy bez nabídky možných odpovědí): „Jaké hlavní výhody a nevýhody by podle Vašeho názoru měl pro ČR mít vstup do EU? Uveďte, prosím, tři nejdůležitější výhody a nevýhody vstupu.“ Z odpovědí respondentů vyplývá, že mezi nejdůležitější výhody našeho vstupu do EU zařadili otevření hranic (56%), možnost pracovat v zemích EU (35 %), možnost studovat v zemích EU (24 %) a celkový ekonomický přínos (20 %).

Na otázku, zda se zúčastní červnového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, přislíbilo 42 % respondentů s volebním právem svou účast "rozhodně", 35 % "spíše" a 16 % ji odmítlo. Skupina, která neví, zda se dostaví, či nikoli, tvoří v současnosti sedm procent. Velikost části občanů pevně rozhodnutých k účasti v referendu se po dubnovém poklesu vrátila na úroveň předchozích měsíců.

S blížícím se datem konání referenda o vstupu ČR do EU pozorujeme přeliv mezi skupinou těch, kteří udávají, že se referenda zúčastní „rozhodně“, a těmi, kteří si svou účastí nejsou až tolik jistí a vybírali variantu odpovědi, že „se referenda zúčastní spíše“. Vcelku se však počet těch, kteří uvádějí, že se referenda zúčastní, příliš nemění už od konce minulého roku a v dubnu svou účast deklarovalo 78 % dotázaných.

Samotný útok na Irák v první polovině dubna podporovalo 24 % obyvatel ČR, zatímco 70 % s ním nesouhlasilo. Zároveň s tím však útok na Irák bez mandátu RB OSN označilo za přijatelný jen 16 % dotázaných, zatímco 77 % k němu vyjádřilo postoj opačný. Stoupenci vojenské akce proti Iráku jako důvod svého postoje nejčastěji uváděli potřebu odstranění Saddámova režimu (29 %), potřebu boje proti terorismu (23 %), potřebu zajištění světové bezpečnosti (14 %), nevyhnutelnost nebo oprávněnost vojenského řešení problémů s Irákem (9 %) či potřebu eliminace iráckých zbraní hromadného ničení (7 %).

Počet deklarovaných účastníků referenda se od listopadu příliš nemění, stále se pohybuje mezi 77 - 80 % lidí s volebním právem. Ani k distribucí hlasů mezi skupinami pro/proti nedošlo, nadále je hrubé rozdělení respondentů: 60 % pro, 20 % proti, 20 % neví. EURO chce polovina lidí, třetina je odmítá.

Útok na Irák obecně podporuje pouze 21 % obyvatel ČR, zatímco 72 % s ním nesouhlasí. Podpora útoku bez mandátu Rady bezpečnosti OSN je ještě nižší. V takovém případě s útokem vyjádřilo souhlas 10 % občanů, 83 % bylo naopak proti. Jen 18 % respondentů soudí, že útok na Irák přinese pozitivní efekty ve vztahu k potlačení mezinárodního terorismu, 70 % si naopak myslí, že válka k potlačení terorismu ve světě nikterak nepřispěje.