Mezinárodní vztahy

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém únorovém šetření mimo jiné zajímalo o názory veřejnosti na evropskou ústavu. Souhlas s tím, že by Evropská unie měla mít jednotnou ústavu, která by platila ve všech členských zemích, vyjádřila nadpoloviční většina respondentů (51 %). Opačný názor naopak zastává čtvrtina českých občanů. Informovanost českých občanů o obsahu tzv.

Alespoň částečně se o americké prezidentské volby zajímala téměř polovina populace (48 %), asi jeden z deseti dotázaných se přitom podle vlastního vyjádření o tyto volby zajímal „velmi“. Naopak málo se o průběh a výsledky voleb v USA zajímala třetina dotázaných, 19 % se o ně nezajímalo vůbec. Jako nejčastěji vyjadřovaný postoj k výsledku amerických prezidentských voleb se objevovala indiferentní odpověď „ani spokojen, ani nespokojen“ (43 %), z těch, kdo ke znovuzvolení G.

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.

Z nabízených institucí byla jako nejdůvěryhodnější označena Organizace spojených národů (shodně 62 % důvěřujících). Nadpoloviční podíl dotázaných (55 %) vyjádřil důvěru také Evropské unii.

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, jak důvěřují jednotlivým ústavním institucím.

V listopadu 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident nší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných (73 %). Nadpoloviční...

Většina českých občanů je skeptická v pohledu na eventuální soulad budoucích rozhodnutí Evropské unie se zájmy České republiky i se zájmy jich samotných. Pouze 30 % respondentů věří, že budoucí rozhodnutí Evropské unie budou ve shodě se zájmy České republiky, zatímco 62 % tomu nevěří. V případě vlastních zájmů vyznívá vyjádření dotázaných ještě o něco málo skeptičtěji.

V červnovém šetření se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. V souvislosti s diskusemi o tzv. Benešových dekretech se zejména v zahraničí objevují názory, že by ty z dekretů, které tvořily právní rámec odsunu, měly být zrušeny. První otázka tedy mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

Tradičně nejlépe jsou hodnoceny vztahy ČR se Slovenskem (94 %) a Polskem (92 % dotázaných). O něco méně respondentů (86 %) označilo za velmi či spíše dobré vztahy ČR k Maďarsku. Podíl záporného hodnocení česko-maďarských vztahů je však na přibližně stejné úrovni jako u výše zmíněného Slovenska a Polska, což svědčí o relativně velké skupině dotázaných (10 %), která nedokázala vztahy s Maďarskem klasifikovat.

Více než polovina (56 %) občanů souhlasí s přijetím eura za měnu České republiky, přibližně třetina (35 %) je naopak proti. Podpora přijetí eura zřetelně klesá s rostoucím věkem a klesající životní úrovní. Pro euro se velmi často vyslovují zejména studenti, ale relativně častěji s jeho zavedením souhlasí i absolventi vysokých škol, vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní odborní zaměstnanci a příznivci ODS.

Tři čtvrtiny lidí v České republice (76 %) zastávají názor, že USA v zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, téměř dvě třetiny (64 %) si myslí, že neberou ohled na mínění světového společenství, a podle dvou pětin (42 %) současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět. Výrazně rozštěpená je česká společnost v názorech na to, zda Spojené státy ve své zahraniční politice usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa, když 47 % občanů s takovým tvrzením souhlasí, zatímco 44 % jej odmítá.

V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.

Z nabízených institucí byly jako nejdůvěryhodnější označeny Organizace spojených národů a Evropská unie (shodně 64 % důvěřujících). Nejmenší podíl důvěřujících jsme zaznamenali u Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou nicméně více než polovina občanů nezná, nebo se nedokáže vyjádřit.