Mezinárodní vztahy

U všech sledovaných mezinárodních institucí převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně nejširší důvěře se mezi nimi přitom už tradičně těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily tři pětiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo asi čtvrtina (26 %) respondentů. Nadpoloviční podíl dotázaných (56 %) vyslovil důvěru také ve vztahu k Evropské unii, přičemž podíl nedůvěřujících v tomto případě mírně přesahoval úroveň jedné třetiny (35 %).

V únorovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. První otázka mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

V současnosti se necelé dvě třetiny dotázaných (64 %) kloní k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále. 7 % se domnívá, že by měly být zrušeny. 29 % respondentů se k dané problematice nevyjádřilo.

Zpětně s útokem na Irák souhlasí 27 % občanů ČR, nesouhlas s útokem na Irák naopak vyjádřilo 64 % dotázaných. Asi pětina Čechů si myslí, že vojenská operace USA a jejich spojenců v Iráku vedla k omezení terorismu ve světě, sedm z deseti lidí vyjadřuje opačné mínění. Třípětinová většina (61 %) občanů hodnotí současnou situaci v Iráku kriticky, naopak jako dobrou ji v šetření označili pouze čtyři respondenti ze sta.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém únorovém šetření mimo jiné zajímalo o názory veřejnosti na evropskou ústavu. Souhlas s tím, že by Evropská unie měla mít jednotnou ústavu, která by platila ve všech členských zemích, vyjádřila nadpoloviční většina respondentů (51 %). Opačný názor naopak zastává čtvrtina českých občanů. Informovanost českých občanů o obsahu tzv.

Alespoň částečně se o americké prezidentské volby zajímala téměř polovina populace (48 %), asi jeden z deseti dotázaných se přitom podle vlastního vyjádření o tyto volby zajímal „velmi“. Naopak málo se o průběh a výsledky voleb v USA zajímala třetina dotázaných, 19 % se o ně nezajímalo vůbec. Jako nejčastěji vyjadřovaný postoj k výsledku amerických prezidentských voleb se objevovala indiferentní odpověď „ani spokojen, ani nespokojen“ (43 %), z těch, kdo ke znovuzvolení G.

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.

Z nabízených institucí byla jako nejdůvěryhodnější označena Organizace spojených národů (shodně 62 % důvěřujících). Nadpoloviční podíl dotázaných (55 %) vyjádřil důvěru také Evropské unii.

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, jak důvěřují jednotlivým ústavním institucím.

V listopadu 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident nší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných (73 %). Nadpoloviční...

Většina českých občanů je skeptická v pohledu na eventuální soulad budoucích rozhodnutí Evropské unie se zájmy České republiky i se zájmy jich samotných. Pouze 30 % respondentů věří, že budoucí rozhodnutí Evropské unie budou ve shodě se zájmy České republiky, zatímco 62 % tomu nevěří. V případě vlastních zájmů vyznívá vyjádření dotázaných ještě o něco málo skeptičtěji.

V červnovém šetření se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. V souvislosti s diskusemi o tzv. Benešových dekretech se zejména v zahraničí objevují názory, že by ty z dekretů, které tvořily právní rámec odsunu, měly být zrušeny. První otázka tedy mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

Tradičně nejlépe jsou hodnoceny vztahy ČR se Slovenskem (94 %) a Polskem (92 % dotázaných). O něco méně respondentů (86 %) označilo za velmi či spíše dobré vztahy ČR k Maďarsku. Podíl záporného hodnocení česko-maďarských vztahů je však na přibližně stejné úrovni jako u výše zmíněného Slovenska a Polska, což svědčí o relativně velké skupině dotázaných (10 %), která nedokázala vztahy s Maďarskem klasifikovat.