Mezinárodní vztahy

Do svého listopadového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, kterého se naše země ujme v lednu příštího roku. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je popis rozložení odpovědí na základě vybraných sociodemografických znaků a porovnání s výsledky posledního výzkumu.

Do svého říjnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, kterého se naše země ujme v lednu příštího roku. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je popis rozložení odpovědí na základě vybraných sociodemografických znaků a porovnání s výsledky posledního výzkumu.

V říjnu 2008 CVVM položilo svým respondentům dvě otázky související s dojednaným plánem umístit na českém území radarovou stanici antibalistické obrany USA. Podobně jako v předchozích šetřeních jsme zjišťovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

V zářijovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byly respondentům položeny některé otázky související s nedávným konfliktem na Kavkaze. Zjišťován byl zájem o události spojené s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Gruzií kvůli Jižní Osetii, názory na to, kdo nese hlavní díl odpovědnosti za vyvolání tohoto konfliktu, postoj k zásahu Gruzie vůči odštěpené provincii a k následné reakci ruské strany a nakonec i hodnocení některých dalších aktérů a jejich reakcí při řešení této krize.

V zářijovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak některé významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, včetně obou nejvýznamnějších kandidátů na post amerického prezidenta v nadcházejících volbách v USA, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Do svého zářijového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, kterého se naše země ujme v lednu příštího roku. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je popis rozložení odpovědí na základě vybraných sociodemografických znaků a porovnání s výsledky posledního výzkumu.

V září 2008 CVVM položilo svým respondentům dvě otázky související s dojednaným plánem umístit na českém území radarovou stanici antibalistické obrany USA. Podobně jako v předchozích šetřeních jsme zjišťovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

V rámci svého červnového šetření CVVM zkoumalo postoj české veřejnosti k diplomatickému uznání nezávislého Kosova ze strany České republiky, o němž v květnu tohoto roku rozhodla Topolánkova vláda, a také mínění našich občanů o některých možných důsledcích jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku, pokud jde o stabilitu regionu a mezinárodní vztahy.

V květnu 2008 CVVM položilo svým respondentům dvě otázky související se záměrem umístit na českém území radarovou stanici antibalistické obrany USA. Podobně jako v předchozích šetřeních jsme zjišťovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto plánu a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Ve svém červnovém výzkumu zopakovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění tři otázky týkající se Lisabonské smlouvy, které byly poprvé pokládány v dubnu tohoto roku. Otázky mapují povědomí o pojmu Lisabonská smlouva, subjektivní hodnocení dostatku či nedostatku informací, které lidé o smlouvě mají, a zájem lidí o danou problematiku.