Mezinárodní vztahy

Na začátku března 2009 byly do pravidelného výzkumu veřejného mínění Naše společnost opakovaně zařazeny otázky týkající se Lisabonské smlouvy. V bloku věnovaném tomuto tématu bylo zjišťováno, zda lidé vědí, co pojem Lisabonská smlouva označuje, jak hodnotí svou informovanost o tomto tématu a nakolik se o dění ohledně smlouvy zajímají. Také bylo zkoumáno, zda by Lisabonská smlouva měla či neměla být schválena a jak by se podle názoru veřejnosti jejím přijetím změnilo postavení České republiky v rámci Evropské unie.

Do svého březnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

V rámci únorového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili dvě otázky, které se týkají plánovaného umístění radarové základny antibalistické obrany USA v České republice. Podobně jako v řadě předchozích šetření jsme sledovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

V rámci lednového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili několik otázek zaměřených na Severoatlantickou alianci (NATO). Šetření zjišťovalo, jak občané vnímají potřebnost existence této vojenskopolitické organizace v současné době, jak vidí její vliv na bezpečnost, stabilitu a mezinárodní vztahy, jak hodnotí rozšiřování NATO o nové státy z oblasti jihovýchodní a východní Evropy, zda si myslí, že by do NATO měly být přijaty Ukrajina a Gruzie, a jaký charakter by podle nich mělo mít působení této organizace, zda by NATO mělo být čistě obranným uskupením zaručujícím bezpečnost a obranu svých členů proti vnějšímu útoku, nebo zda by mělo aktivně působit v širším měřítku a např.

V lednovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťoval postoje obyvatel k členství České republiky v NATO a k některým otázkám spojeným s tímto členstvím a s obranou státu.

Do svého únorového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

V rámci lednového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili několik otázek, které se týkají plánovaného umístění radarové základny antibalistické obrany USA v České republice. Podobně jako v řadě předchozích šetření jsme sledovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

V lednu 2009 byly do pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zařazeny i otázky ohledně Lisabonské smlouvy. Kromě dlouhodobého sledování povědomí lidí o pojmu Lisabonská smlouva, pocitu informovanosti o smlouvě a zájmu o dění kolem ní byly pokládány také dotazy na to, zda by parlament měl schválit Lisabonskou smlouvu, proč by tak měl či neměl učinit a jak se podle mínění veřejnosti změní postavení ČR v EU případným přijetím smlouvy.

Do svého lednového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

Ve svém lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo konfliktem na Blízkém východě. Respondentům byly položeny otázky mapující pohled české veřejnosti na střet mezi Izraelem a Palestinci. Konkrétně byli oslovení dotázáni, kdo může za stupňování konfliktu, zda dotyčný souhlasí s operacemi izraelské armády v Gaze a na hodnocení role mezinárodního společenství v konfliktu.