Filtrovat články

Česká veřejnost očekává po vstupu země do EU v sociálněekonomické sféře spíše změny k horšímu než naopak. Jedinou výjimku z oblastí sledovaných výzkumem v tomto ohledu tvoří mzdy, o kterých si lidé častěji myslí, že porostou (35 %), než že by měly po vstupu do EU klesnout (11 %). Negativní očekávání pak jednoznačně dominují v cenové oblasti, ať už jde o potraviny (82 % očekává zvýšení cen), ceny energií (74 %), půdu (71 %) či veřejnou dopravu (60 %).

Číst dál...

Nejprve jsme se ptali, se kterými státy bychom měli udržovat bližší ekonomické vztahy. Nejčastěji uváděné země byly Německo (59 %), Slovensko (36 %), Rakousko (29 %) a Polsko (22 %), více než osmina respondentů také uváděla USA, Velkou Británii, Francii a Ruskou federaci. Pořadí zemí, se kterými bychom měli spolupracovat politicky bylo pozměněné, nejvýznamnějším partnerem by pro nás mělo být Slovensko (45 %), Německo (44 %), Polsko (29 %) a Rakousko (22 %).

Číst dál...

CVVM Sociologického ústavu AV ČR položilo ve svém květnového šetření mimo jiné tuto otevřenou otázku (tedy bez nabídky možných odpovědí): „Jaké hlavní výhody a nevýhody by podle Vašeho názoru měl pro ČR mít vstup do EU? Uveďte, prosím, tři nejdůležitější výhody a nevýhody vstupu.“ Z odpovědí respondentů vyplývá, že mezi nejdůležitější výhody našeho vstupu do EU zařadili otevření hranic (56%), možnost pracovat v zemích EU (35 %), možnost studovat v zemích EU (24 %) a celkový ekonomický přínos (20 %).

Číst dál...

Na otázku, zda se zúčastní červnového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, přislíbilo 42 % respondentů s volebním právem svou účast "rozhodně", 35 % "spíše" a 16 % ji odmítlo. Skupina, která neví, zda se dostaví, či nikoli, tvoří v současnosti sedm procent. Velikost části občanů pevně rozhodnutých k účasti v referendu se po dubnovém poklesu vrátila na úroveň předchozích měsíců.

Číst dál...

S blížícím se datem konání referenda o vstupu ČR do EU pozorujeme přeliv mezi skupinou těch, kteří udávají, že se referenda zúčastní „rozhodně“, a těmi, kteří si svou účastí nejsou až tolik jistí a vybírali variantu odpovědi, že „se referenda zúčastní spíše“. Vcelku se však počet těch, kteří uvádějí, že se referenda zúčastní, příliš nemění už od konce minulého roku a v dubnu svou účast deklarovalo 78 % dotázaných.

Číst dál...

Samotný útok na Irák v první polovině dubna podporovalo 24 % obyvatel ČR, zatímco 70 % s ním nesouhlasilo. Zároveň s tím však útok na Irák bez mandátu RB OSN označilo za přijatelný jen 16 % dotázaných, zatímco 77 % k němu vyjádřilo postoj opačný. Stoupenci vojenské akce proti Iráku jako důvod svého postoje nejčastěji uváděli potřebu odstranění Saddámova režimu (29 %), potřebu boje proti terorismu (23 %), potřebu zajištění světové bezpečnosti (14 %), nevyhnutelnost nebo oprávněnost vojenského řešení problémů s Irákem (9 %) či potřebu eliminace iráckých zbraní hromadného ničení (7 %).

Číst dál...

Počet deklarovaných účastníků referenda se od listopadu příliš nemění, stále se pohybuje mezi 77 - 80 % lidí s volebním právem. Ani k distribucí hlasů mezi skupinami pro/proti nedošlo, nadále je hrubé rozdělení respondentů: 60 % pro, 20 % proti, 20 % neví. EURO chce polovina lidí, třetina je odmítá.

Číst dál...

Útok na Irák obecně podporuje pouze 21 % obyvatel ČR, zatímco 72 % s ním nesouhlasí. Podpora útoku bez mandátu Rady bezpečnosti OSN je ještě nižší. V takovém případě s útokem vyjádřilo souhlas 10 % občanů, 83 % bylo naopak proti. Jen 18 % respondentů soudí, že útok na Irák přinese pozitivní efekty ve vztahu k potlačení mezinárodního terorismu, 70 % si naopak myslí, že válka k potlačení terorismu ve světě nikterak nepřispěje.

Číst dál...

Co se týče situace kolem Iráku, je základní sledovanou otázkou souhlas a nesouhlas s diskutovaným vojenským zásahem. Ten na počátku února 2003 podporovalo celkem 22% obyvatel ČR, což je o něco méně, než před měsícem. Od počátku snah USA pokračovat v boji proti terorismu právě tímto směrem, je to vůbec nejnižší naměřená míra souhlasu. Negativně se k zásahu staví stále větší část obyvatel ČR, přičemž na počátku února 2003 to byly více, než dvě třetiny.

Číst dál...

Ve svém únorovém šetření se CVVM mimo jiné zaměřilo na některé aspekty vztahů Čechů a Slováků. První otázka mapovala, jak často navštěvují čeští občané Slovenskou republiku. Další otázky byly zaměřeny na to, kolik lidí má na Slovensku příbuzné či známé a do jaké míry je rozšířena znalost slovenského jazyka. Z výpovědí respondentů vyplývá, že třetina občanů ČR navštěvuje Slovenskou republiku méně často, než tomu bylo před rozpadem společného státu.

Číst dál...