Filtrovat články

Tři čtvrtiny lidí v České republice (76 %) zastávají názor, že USA v zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, téměř dvě třetiny (64 %) si myslí, že neberou ohled na mínění světového společenství, a podle dvou pětin (42 %) současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět. Výrazně rozštěpená je česká společnost v názorech na to, zda Spojené státy ve své zahraniční politice usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa, když 47 % občanů s takovým tvrzením souhlasí, zatímco 44 % jej odmítá.

Číst dál...

V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.

Z nabízených institucí byly jako nejdůvěryhodnější označeny Organizace spojených národů a Evropská unie (shodně 64 % důvěřujících). Nejmenší podíl důvěřujících jsme zaznamenali u Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou nicméně více než polovina občanů nezná, nebo se nedokáže vyjádřit.

Číst dál...

Česká veřejnost v naprosté většině odmítá nasazení českých vojáků do bojů v Afghánistánu, když podporu tomuto kroku vyjádřila necelá pětina (17 %) dotázaných, zatímco proti se vyslovily tři čtvrtiny (75 %) respondentů. Odpor vůči vyslání české speciální jednotky do Afghánistánu přitom jednoznačně převažuje mezi stoupenci všech politických stran, přičemž nejsilněji svůj nesouhlas dávali najevo voliči KSČM (90 % proti, 7 % pro), po nichž v pořadí podle intenzity nesouhlasu následovali stoupenci ČSSD (78 % proti, 14 % pro), KDU-ČSL (73 % proti, 23 % pro) a ODS (70 % proti, 24 % pro).

Číst dál...

Koncem loňského roku CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné mapovalo obavy občanů před vstupem České republiky do EU. První (uzavřená) otázka zjišťovala, čeho se lidé v roce 2004 nejvíce obávají. Z výsledků vyplývá, že z nabízených možností se jednoznačně největší podíl dotázaných (44 %) obává zdražování. Následovaly obavy ze ztráty zaměstnání. Druhá otázka byla zaměřena na to, jaké obecné důsledky bude mít podle názorů respondentů vstup ČR do EU.

Číst dál...

Na začátku prosince 2003 uvedlo 57 % respondentů výzkumu Naše společnost, že by se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu. Na základě těchto údajů by bylo možné očekávat o těchto voleb účast kolem 32 - 36 %. Počet těch, kteří uvádějí, že se k volbám nedostaví, vzrostl od října 2002 ze 16 % na 27 %. Dvě třetiny respondentů uvedlo, že by český poslanec v Evropském parlamentu měl být nezávislou osobností, nicméně dlouhodobě pozorujeme oslabování tohoto přesvědčení (v říjnu 2001 si to myslelo 77 % dospělé populace).

Číst dál...

Stejně jako v předchozích dvou letech považují občané i letos za hlavního garanta zprostředkování informací o integraci státu do Evropské unie média. Jako vysoce důležitou označují také roli vlády. Přes dvě pětiny dotázaných zařadily mezi nejdůležitější subjekty jednak volené zástupce obou komor parlamentu, jednak vědecké a vzdělávací instituce. Význam politických stran zdůraznilo 29 % a prezidenta více než pětina dotázaných.

Číst dál...

Česká veřejnost očekává po vstupu země do EU v sociálněekonomické sféře spíše změny k horšímu než naopak. Jedinou výjimku z oblastí sledovaných výzkumem v tomto ohledu tvoří mzdy, o kterých si lidé častěji myslí, že porostou (35 %), než že by měly po vstupu do EU klesnout (11 %). Negativní očekávání pak jednoznačně dominují v cenové oblasti, ať už jde o potraviny (82 % očekává zvýšení cen), ceny energií (74 %), půdu (71 %) či veřejnou dopravu (60 %).

Číst dál...

Nejprve jsme se ptali, se kterými státy bychom měli udržovat bližší ekonomické vztahy. Nejčastěji uváděné země byly Německo (59 %), Slovensko (36 %), Rakousko (29 %) a Polsko (22 %), více než osmina respondentů také uváděla USA, Velkou Británii, Francii a Ruskou federaci. Pořadí zemí, se kterými bychom měli spolupracovat politicky bylo pozměněné, nejvýznamnějším partnerem by pro nás mělo být Slovensko (45 %), Německo (44 %), Polsko (29 %) a Rakousko (22 %).

Číst dál...

CVVM Sociologického ústavu AV ČR položilo ve svém květnového šetření mimo jiné tuto otevřenou otázku (tedy bez nabídky možných odpovědí): „Jaké hlavní výhody a nevýhody by podle Vašeho názoru měl pro ČR mít vstup do EU? Uveďte, prosím, tři nejdůležitější výhody a nevýhody vstupu.“ Z odpovědí respondentů vyplývá, že mezi nejdůležitější výhody našeho vstupu do EU zařadili otevření hranic (56%), možnost pracovat v zemích EU (35 %), možnost studovat v zemích EU (24 %) a celkový ekonomický přínos (20 %).

Číst dál...

Na otázku, zda se zúčastní červnového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, přislíbilo 42 % respondentů s volebním právem svou účast "rozhodně", 35 % "spíše" a 16 % ji odmítlo. Skupina, která neví, zda se dostaví, či nikoli, tvoří v současnosti sedm procent. Velikost části občanů pevně rozhodnutých k účasti v referendu se po dubnovém poklesu vrátila na úroveň předchozích měsíců.

Číst dál...