Mezinárodní vztahy

V prosinci loňského roku CVVM položilo respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi.  Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 je výběr doplňován i o některé další státy významné v globálním kontextu.

V prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

V prosincovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění mimo jiné sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečnými konflikty. Dotazovaní se vyjadřovali nejen obecně k přijímání uprchlíků, ale vyjadřovali názory i na přijetí uprchlíků z různých oblastí (Ukrajina, Blízký východ a severní Afrika). Dalšími oblastmi pak byl zájem o současnou situaci kolem tohoto dění a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.

V prosinci loňského roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se dění na Blízkém východě, respektive v Izraeli a Palestině.

V prosinci loňského roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Položené otázky byly přitom zformulovány tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Blízkém východě, respektive v Izraeli a Palestině a také s uprchlickou krizí v Evropě.

V listopadovém šetření CVVM položilo svým respondentům dvě otázky týkající se projednávané smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Šetření zjišťovalo, zda občané pojem „Transatlantické obchodní a investiční partnerství“ či často užívanou zkratku TTIP vůbec zaznamenali a zda vědí, o co se jedná, a dále zkoumalo míru jejich zájmu o informace týkající se této smlouvy.

V listopadu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Položené otázky byly přitom zformulovány tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V říjnu a listopadu 2015 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků, konkrétně pak na postoj k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby, zájem o aktuální vývoj okolo této situace a krystalizaci názoru. Součástí dotazování bylo i hodnocení dosavadního působení Evropské unie, vlády ČR a dalších institucí. Šetření proběhla 5. – 12. října a 2.-9. listopadu, tedy ještě před teroristickými útoky v Paříži.

V říjnu 2015 navázalo Centrum pro výzkum veřejného mínění na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v  říjnu byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa. Kromě postojů k dění na Ukrajině v nejaktuálnějším říjnovém šetření, které proběhlo v období 5. – 12. 10. 2015, byly také přidány otázky umožňující stručné srovnání s obavami z imigrantů.

V září letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Položené otázky byly přitom zformulovány tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.