Většina dotázaných (60 %) vyloučila, že by dnes naší zemi hrozilo vojenské nebezpečí , asi pětina (22 %) si v tomto ohledu není jista. Zbývajících 18 % konkrétní ohrožení dokázalo definovat, nejčastěji jako mezinárodní terorismus (10 %). Časté je přesvědčení (62 %), že kdyby k "něčemu" došlo, stejně bychom se neubránili a také, že o naší malé zemi budou stejně rozhodovat velmoci (61 %).
Náklady na armádu podle repondentů zbytečně zatěžují státní rozpočet (názor 57 %, nesouhlasí 37 %). Vedle toho ale panuje přesvědčení, že suverenitu státu je třeba za každou cenu bránit (souhlasí 87 %, nesouhlasí 9 %) a že se naše armáda musí dostat na úroveň vyspělých západních zemí (souhlasí 70 %, nesouhlasí 21 %). Ze zemí přizvaných do NATO získává největší podporu Slovensko (72 %). Asi polovina vítá Litvu (52 %), Estonsko (51 %) a Lotyšsko (49 %). Poněkud menší je souhlas s členstvím Bulharska (47 % ANO, 29 % NE). V případě Rumunska již mírně převažují záporné hlasy (NE 39 %, ANO 36 %).
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: 100137s_PM21122.pdf
