Politické

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo názory občanů na to, jak přísně by měla být posuzována morálka politiků a podle jakých kritérií by mělo být posuzováno jejich jednání. Podrobněji byly rovněž zjišťovány postoje českých občanů ke sporům, problémům a aférám, které se objevují v našem politickém a veřejném životě. V tomto případě byl respondentům předložen seznam výroků, s nimiž dotázaní vyjadřovali souhlas, respektive nesouhlas.

V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR hodnotí politickou kulturu veřejně činných lidí, tedy to, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a jak informují o problémech.

Součástí únorového dotazníku CVVM byly otázky, které zkoumaly názory na některé možnosti, jak mohou lidé ovlivňovat legislativu, respektive prosazovat změnu zákona.

V únoru 2015 byly v rámci bloku o občanské angažovanosti a participaci na veřejném životě pokládány otázky mapující mínění občanů o motivech pro vstup do politiky.

V únoru Centrum pro výzkum veřejného mínění do svého pravidelného březnového výzkumu zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.

V únoru se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR,v.v.i. ve svém pravidelném šetření Naše společnost zabývalo i otázkou angažovanosti a zájmu občanů v rámci politických institucí. Konkrétně se šetření zaměřovalo na to, v jakých organizacích participují a do jaké míry se podílí na veřejných politických aktivitách. Zároveň bylo zjišťováno, jak se občané České republiky zajímají o politické dění obecně, v Čechách, EU a ve světě.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v březnu 2015 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V šetření realizovaném v březnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V únoru letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR,v.v.i. do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda a nakolik lidé vědí, co to je Islámský stát, zda se zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami, zda o tomto tématu s někým v poslední době hovořili a zda považují Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Většina položených otázek byla přitom zformulována tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

Ve svém pravidelném únorovém šetření CVVM SOÚ AV ČR,v.v.i. podrobněji zkoumalo, zda si lidé myslí, že se politici zajímají o názory občanů, a zda podle české veřejnosti mají lidé možnost ovlivňovat veřejnou sféru. Při posuzování zájmu politiků o mínění obyčejných lidí převládá u české veřejnosti skeptický pohled. Naprostá většina odpovědí je soustředěna do těch kategorií odpovědí, které vypovídají o zájmu menšiny politiků, přičemž desetina občanů zastává vyhraněný názor, že nikdo z volených zástupců se nezajímá o smýšlení lidí.