Vyhledávání
-
Editorial
(2006/2)
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, při psaní příspěvků do druhého letošního čísla časopisu Naše společnost si analytici Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM) kladli otázky, které sice samozřejmě souvisely především s...
-
Jak lidé pohlížejí na rozdíly v příjmech?
(2006/2)
Jednou z řady výrazných změn v sociálněekonomické oblasti, jimiž naše společnost po roce 1989 postupně procházela, byl zřetelný nárůst rozdílů v oblasti příjmů, jež se v období státního socialismu v tehdejším Československu vyznačovaly mimořádně...
-
Veřejnost o výzkumech veřejného mínění
(2005/2)
Nahlížení pojmu veřejnost prošlo složitým historickým vývojem. Velmi zjednodušeně řečeno „z původního významu veřejnosti jako společenské elity složené ze svobodných, vzdělaných a angažovaných občanů se postupně mění v koncept pluralitních veřejností,...
-
Média ve výzkumu veřejného mínění
(2005/2)
Jedním z témat, kterým se CVVM věnuje v rámci výzkumu veřejného mínění, jsou média. Pro tento příspěvek jsme si vybraly tři okruhy otázek z kontinuálních šetření – 1) míra důvěry ve sdělovací prostředky, televizi, noviny a rádia, 2) názory na...
-
Hodnocení činnosti vlády a parlamentní opozice v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku
(Instituce a politici)
V lednu 2004 hodnotilo činnost vlády pozitivně 27 % respondentů, negativně potom 66 %. Ještě před rokem byl však poměr kladných a záporných výpovědí téměř opačný: v lednu 2003 hodnotilo vládu kladně 48 %, záporně 39 % dotázaných. K významnému propadu...
-
Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání
(2004/2)
V mezinárodní spolupráci na bázi CEORG již několik let probíhají paralelně v České republice, Maďarsku a Polsku, k nimž se příležitostně připojují i další státy střední, východní či jihovýchodní Evropy, srovnatelné výzkumy veřejného mínění na řadu...
-
Analýza voleb do Evropského parlamentu 2004 v ČR. Platí stále teorie voleb druhého řádu?
(2004/2)
Výsledky voleb do Evropského parlamentu v České republice byly jak pro stranické aktéry, tak pro pozorovatele a studenty politiky překvapením, a to jak z hlediska volební účasti, tak z hlediska zisků některých politických stran. Předvolební průzkumy...
-
Volby do Evropského parlamentu z pohledu genderu – genderově diferencovaný pohled na kandidátní listiny politických stran a volební účast
(2004/1)
Otázka rovných příležitostí mužů a žen nebyla dlouhou dobu v České republice politickým tématem. Situace se však výrazně změnila v průběhu prohlubující se evropské integrace, kdy se vláda zavázala řešit nerovné postavení mužů a žen v mnoha sférách....
-
Důvěra ústavním institucím
(Instituce a politici)
Po únorovém propadu důvěry vládě došlo k jejímu opětovnému nárůstu, v březnu Špidlově vládě důvěřovalo 47 % dotázaných, nedůvěřovalo 49 %. Podobně došlo i k nárůstu důvěry Poslanecké sněmovně, důvěru jí vyslovilo 40 % dotazovaných, nedůvěru 54 %....
-
Důvěra ústavním institucím
(Instituce a politici)
Špidlově vládě v únoru důvěřovalo 39 % dotázaných, nedůvěřovalo 57 %. Oproti lednu se jedná o pokles důvěry o 10 procentních bodů. Pod 40%ní hranicí se důvěra vládě pohybovala naposledy v roce 2001. Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru 28 %, nedůvěru...
-
Důvěra ústavním institucím
(Instituce a politici)
Prezidentovi důvěřuje 58 % občanů, nedůvěřuje 39%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 49 % dotázaných, nedůvěřovalo 47 %. Počtvrté...
-
Mají čeští občané zájem pracovat v zahraničí?
(2003/3-4)
Nedávno jsme si v referendu odhlasovali vstup naší země do Evropské unie. Součástí naší smlouvy o přistoupení, se kterou jsme tímto krokem vyslovili souhlas, jsou i jistá přechodná období, která se mimo jiné týkají tzv. volného pohybu pracovníků. Ve...
-
Anketní referendum ČSSD
(2003/1-2)
Není tomu tak dávno, kdy jsme se na vlastní oči mohli poučit o jednom z důležitých aspektů provádění výzkumů veřejného mínění – o důležitosti reprezentativity výběrového souboru. Česká strana sociálně demokratická uspořádala v říjnu 2002 tzv. stranické...
-
Ženy v politice a postoje veřejnosti
(2003/1-2)
Nízká míra reprezentace žen v politice je úzce spojena se statusem žen, které jsou vnímány spíše jako sociální skupina, než jako jednotlivci. Zároveň je jejich sociální status výrazně nižší než sociální status mužů. V rozporu s tímto konstruktem je...
-
Občané k rozdělení Československa před 10 lety
(Politické - Ostatní)
Začátkem příštího roku uplyne již 10 let od rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. CVVM SoÚ se ve svém pravidelném výzkumu Naše společnost 2002 zajímalo, jak tento historický krok dnes lidé vidí. Před deseti lety souhlasila s tímto...
-
Důvěra ústavním institucím
(Instituce a politici)
Prezidentovi důvěřuje 58% občanů, nedůvěřuje 40%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 51% dotázaných, nedůvěřovalo 45%. Potřetí...
-
Češi, Maďaři a Poláci: Hlasování v referendu o vstupu do EU
(Mezinárodní vztahy)
K účasti v hypotetickém referendu o připojení ČR k EU bylo počátkem prosince pevně rozhodnuto 46 % našich obyvatel; v Polsku 61 % a v Maďarsku 68 %. V ČR se asi třetina (31 %) hodlá zúčastnit "spíše“ – v Polsku a v Maďarsku asi v 10 %. Referenda se...
-
Popularita politiků
(Instituce a politici)
Nejlépe si vedou zástupci ČSSD, kteří obsadili první tři místa - Stanislav Gross (74% důvěřujících), Petra Buzková (60%) a premiér Špidla (56%). Následuje odstoupivší předsedkyně US-DEU Hana Marvanová (38%) a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda (33%). Do...
-
Hodnocení institucí a navrhovaných opatření v souvislosti se srpnovými záplavami a odstraňováním jejich následků
(Ostatní - Různé)
42 % občanů si myslí, že škodám způsobeným povodněmi bylo možné předejít, 44 % naopak soudí, že tyto škody byly převážně neodvratné. S výjimkou prezidenta, na jehož účinkování v době povodní veřejnost pohlížela převážně kriticky (62 %), všechny složky...
-
Občané o účasti ve volbách
(Volby a strany)
Postoje české populace k volbám a volební účasti jsou poněkud ambivalentní. Téměř všeobecně se dotázaní shodují na tom, že účast ve volbách je osobní věcí každého (91 %) a že možnost volit je právem, které je potřebné využít (84 %). Jen o něco menší...
|
|
|
|
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |
|
Sociální sítě
