V šetření realizovaném v červnu 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Více než dvě třetiny dotázaných (68 %) se obávají o zdraví svých blízkých (32 % rozhodně), téměř dvě pětiny (39 %) o vlastní zdraví.

Během měsíce se obavy o vlastní zdraví snížily celkem o 8 procentních bodů, a to ve většině věkových kohort (včetně seniorů 65+). Obavy se nesnížily mezi lidmi se špatným zdravotním stavem.

Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin (71 %) hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, polovina (50 %) za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Připravenost ČR na šíření koronaviru z většiny hledisek hodnotí česká veřejnost převážně příznivě s výjimkou zásobování zdravotními pomůckami.

Nejvíce dotázaných (86 %) by v případě vzniku další pandemie podobné té koronavirové souhlasilo s tím, aby na veřejných místech, jako jsou nemocnice či úřady, docházelo k měření teploty.

Více než čtyři pětiny dotazáných by také souhlasily s omezením způsobu pohybu na veřejnosti (82 %) a s povinným nošením roušek na veřejnosti (81 %).

Naopak nejméně dotázaných (18 %) by souhlasilo se zvěřejňováním jmen nakažených (79 % by nesouhlasilo).

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. 

Více než tři čtvrtiny (76 %) českých občanů starších 18 let se v červnu rozhodně či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Jde o mírný pokles zájmu o devět procentních bodů oproti stejně položené otázce v květnovém výzkumu.

Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, polovina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Práce většiny institucí a skupin v souvislosti s šířením koronaviru je hodnocena příznivě, kritika převažuje ve vztahu k EU a WHO.

Více než tři čtvrtiny dotázaných se obávají o zdraví svých blízkých (37 % rozhodně) a zhoršení ekonomické situace v České republice (31 % rozhodně).

Čtvrtina dotázaných má obavy ze zhroucení zásobování, necelá třetina z nedostatečných kapacit nemocnic.

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života.

Tři nejvyšší hodnoty spokojenosti na jedenáctibodové škále zvolilo u většiny aspektů kolem poloviny dotázaných. Nižší podíl byl zjištěn u jistoty do budoucna (40 %) a zdraví (45 %).

Jen 5-11 % dotázaných bylo nespokojených (bodové hodnocení 1-4).

Spokojenost je podmíněna dosaženým vzděláním, materiální úrovní domácností a zdravotním stavem. Míra spokojenosti nesouvisí s pohlavím a není lineárně závislá na věku.

Obavy z dopadu koronaviru na ekonomiku domácností se promítají do míry spokojenosti.

V rámci šetření bylo respondentům položeno několik otázek, které se týkaly bezprostředních ekonomických dopadů epidemie a s ní spojených protiepidemických opatření. Konkrétně šetření zjišťovalo, jak se od počátku epidemie změnily příjmy domácností, v nichž respondenti žijí, jak se krize dotkla jejich dosavadní ekonomické aktivity a jak dlouho by při pokračování dosavadního stavu dokázala jejich domácnost vycházet s příjmem.

Od počátku pandemie do května třetina respondentů zaznamenala pokles příjmů své domácnosti, 5 % naopak uvádí, že příjmy jejich domácnosti vzrostly.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Speciální výzkum byl proveden v rámci projektu Naše společnost, za otázky a design šetření zodpovídá CVVM, data sbírala společnost Median.