Česká veřejnost a Evropská unie: Zájem o informace a jejich hodnocení. Očekávané dopady vstupu ČR do EU.

V současnosti uvádí velký nebo částečný zájem o vstup ČR do EU 69 % respondentů. Při hodnocení množství informací, které občané o procesu vstupu země do EU mají k dispozici, se podobně jako dříve zjistil převažující pocit jejich nedostatečnosti (56 %); spokojeno je 40 % respondentů. Srozumitelnost dostupných informací je hodnocena podstatně lépe (55 % spokojeno, 39 % nespokojeno).

Číst dál...

Jaký by měl být český prezident?

Na otevřenou otázku "Jaké tři vlastnosti by měl mít podle Vašeho názoru prezident?", dotázaní nejčetněji prezentovali názor, že by hlava státu měla být vzdělaná, morálně bezúhonná a nadstranická. V odpovědích na otázku "Co od českého prezidenta očekáváte?" byly nejčastěji uváděny především reprezentace státu, nestrannost a objektivnost, sociální cítění a zájem o lidi.

Číst dál...

Důvěra ústavním institucím

Špidlově vládě v únoru důvěřovalo 39 % dotázaných, nedůvěřovalo 57 %. Oproti lednu se jedná o pokles důvěry o 10 procentních bodů. Pod 40%ní hranicí se důvěra vládě pohybovala naposledy v roce 2001. Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru 28 %, nedůvěru 68 %. Poslanecká sněmovna také zaznamenala propad důvěry, i když ne tak výrazný jako vláda. Senátu důvěřuje 24 % dotázaných, nedůvěra dosahuje 70 %.

Číst dál...

Čtyři měsíce před referendem o připojení ČR k EU: Jak bychom dnes hlasovali.

Pevný úmysl zúčastnit se dnes referenda o připojení České republiky k Evropské unii projevilo 42 % respondentů, dalších 36 % přislíbilo účast váhavěji ("spíše ano"). Sedm procent své rozhodnutí zvažovalo a zbývajících 15 % by se k referendu nedostavilo. Ochota přijít k referendu zůstává ve znamení jistého ochlazení zachyceného počátkem ledna. Vstup do EU celkově podpořilo 59 % respondentů, odmítlo 23 %; podpora vstupu přitom zvolna narůstá.

Číst dál...

Nejvýznamnější události poslední doby, únor 2003

Nejvýznamnější událostí začátku února 2003 se staly prezidentské volby, které se vyšplhaly na stejnou úroveň, jako bylo nejvyšší hodnocení voleb do Poslanecké sněmovny na přelomu června a července 2002. Následoval chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku, dále zkáza raketoplánu Columbia a vstup České republiky do Evropské unie. Nejvýznamnější událost začátku roku, povodně 2002 zůstaly spolu s možným nasazením našich vojáků v Iráku nad pětiprocentní hranicí sledovanosti.

Číst dál...

Stranické preference v únoru 2003

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Názory na rozdělení Československa

Podle vlastního vyjádření souhlasila před deseti lety s rozdělením Československa pouze čtvrtina dotázaných (26 %), naopak odpůrců rozdělení bylo v daném období dvakrát více (59 %).

Více než polovina respondentů (55 %) dnes hodnotí rozdělení společného státu Čechů a Slováků jako správný krok, naopak jako nesprávný jej vnímá více než třetina dotázaných (36 %).

Číst dál...

Občané o své životní úrovni a rodinných financích

Na počátku roku 2003 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 61 % dotázaných, opačné stanovisko zaznělo od 36 %. Za chudou svoji domácnost považuje 39 % občanů ČR. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 61 % respondentů, 35 % se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem vychází více či méně snadno. Do velmi obtížné finanční situace se v průběhu minulého roku přitom dostalo podle vlastního vyjádření 28 % dotázaných, zatímco 66 % výskyt takové situace popřelo.

Číst dál...

Mezinárodní výzkum: Hodnocení činnosti vlády a parlamentní opozice v ČR, Maďarsku a Polsku

Z výsledků mezinárodního šetření vyplývá, že v ČR a v Maďarsku převažují v hodnocení činnosti vlády pozitivní stanoviska, přičemž relativně nejpříznivější postoje vyjadřuje česká veřejnost k vládě Vladimíry Špidly (kladně hodnotí dosavadní počínání českého koaličního kabinetu 51 % dotazovaných, záporně 39 %). Kritický postoj naopak převažuje v Polsku, kde bezmála polovina respondentů (47 %) zastává k práci Millerovy vlády kritické stanovisko.

Číst dál...

Hodnocení ekonomické situace a materiálních životních podmínek v ČR, v Polsku a v Maďarsku.

Ve všech třech zemích vysoce převažují kritická hodnocení aktuální ekonomické situace státu. Nejmenší nespokojenost byla přitom zjištěna v Maďarsku (31 % „špatná“), největší v Polsku (64 % „špatná“). Mínění české veřejnosti se nachází mezi nimi - 7 % respondentů považuje situaci ČR za dobrou, 49 % za špatnou, podle 43 % je „ani dobrá, ani špatná“. Ve vyhlídkách na nejbližší hospodářský vývoj se nejskeptičtěji projevují obyvatelé ČR.

Číst dál...

Popularita politiků

Na čele žebříčku je nadále Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním se umístili ministři Tvrdík (60%) a Buzková (59%). Na dalších místech jsou premiér Špidla a prezident Havel (shodně 54%). K hranici 50ti % se výrazně přiblížili předseda Senátu Petr Pithart a ministr Dostál (oba 48%).

Při porovnání s výsledky z listopadu resp. září 2002 výrazně narostl počet důvěřujících v případě Mirka Topolánka (+15%ních bodů), Václava Havla (+14), Petra Pitharta (+11), ministra financí Bohuslava Sobotky (+9), Václava Klause (+5), a ministrů Mareše, Dostála a Rychetského (všichni shodně +4).

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: