V červnovém šetření se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. V souvislosti s diskusemi o tzv. Benešových dekretech se zejména v zahraničí objevují názory, že by ty z dekretů, které tvořily právní rámec odsunu, měly být zrušeny. První otázka tedy mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

Tradičně nejlépe jsou hodnoceny vztahy ČR se Slovenskem (94 %) a Polskem (92 % dotázaných). O něco méně respondentů (86 %) označilo za velmi či spíše dobré vztahy ČR k Maďarsku. Podíl záporného hodnocení česko-maďarských vztahů je však na přibližně stejné úrovni jako u výše zmíněného Slovenska a Polska, což svědčí o relativně velké skupině dotázaných (10 %), která nedokázala vztahy s Maďarskem klasifikovat.

Mezi problémy, které považují za nejzávažnější, dotázaní nejčastěji uváděli nezaměstnanost, hospodářskou či obecnou kriminalitu, korupci, zadluženost státu a reformu veřejných financí, rozhádanost politické scény, nestabilitu vlády, respektive probíhající vládní krizi, problémy v resortu zdravotnictví, nezájem politiků o obyčejné lidi a špatnou práci policie a soudů při vymáhání práva.

Pravidelnou součástí šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR je otázka zjišťující, jaké události poslední doby považují respondenti za nejvýznamnější. Z konkrétních událostí zmiňovali respondenti nejčastěji volby do Evropského parlamentu a vstup naší země do Evropské unie. Za významné považovali dotázaní také další události naší domácí politické scény, především rezignaci Vladimíra Špidly na post premiéra a následnou demisi vlády a také krizi v ČSSD a volbu Stanislava Grosse za jejího nového předsedu.

Více než polovina (56 %) občanů souhlasí s přijetím eura za měnu České republiky, přibližně třetina (35 %) je naopak proti. Podpora přijetí eura zřetelně klesá s rostoucím věkem a klesající životní úrovní. Pro euro se velmi často vyslovují zejména studenti, ale relativně častěji s jeho zavedením souhlasí i absolventi vysokých škol, vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní odborní zaměstnanci a příznivci ODS.

Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. V červnovém šetření mu důvěru vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných. Pokles důvěry zaznamenala podle našeho posledního šetření zejména česká vláda, které nyní důvěřuje pouze čtvrtina českých občanů. Ještě o něco méně důvěryhodná se obyvatelům naší země jeví Poslanecká sněmovna a Senát.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Velká důležitost byla tradičně přisouzena hodnotám rodinným, pomáhat své rodině a přátelům a žít ve spokojené rodinně považuje za důležité shodně 97 % oslovených občanů. Stejně tak naprostá většina respondentů (97 %) oceňuje, když má v životě přátele, se kterými si dobře rozumí. Mezi položky, které získaly nejvyšší míru podpory za celé sledované období, patří všechny výroky týkající se zaměstnání.

V případě ztráty zaměstnání by se většina lidí v prvé řadě pokoušela najít si konkrétní zaměstnání odpovídající jejich vlastním představám. V šetření se tak vyjádřily necelé dvě třetiny dotázaných (65 %). Jedna třetina respondentů (33 %) naopak uvedla, že by v této situaci přijala jakékoli zaměstnání. Pokud jde o podmínky, které si lidé v souvislosti s novou prací sami stanovují, relativně nejmenší překážky pro přijetí eventuální pracovní nabídky představují potřeba zaučení nebo rekvalifikace, případná práce přesčas a zvýšené pracovní tempo.

V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme se mimo jiné věnovali nezaměstnanosti. Více než tři čtvrtiny občanů považují současnou úroveň nezaměstnanosti v ČR za příliš vysokou, přiměřená je podle necelé pětiny respondentů a pouze 2 % dotázaných ji označila za příliš nízkou. Na budoucí vývoj nezaměstnanosti se v květnu 2004 dívalo optimisticky 13 % dotázaných, což je nejvíce za celé sledované období.