Termín společenské soudržnosti není v povědomí veřejnosti příliš rozšířen. Pouze 27 % dotázaných uvedlo, že se s tímto pojmem už někdy setkalo, 55 % odpovědělo, že nikoli, a 18 % si nebylo v tomto ohledu jisto. Téměř tři čtvrtiny (74 %) dotázaných si myslí, že myšlenka společenské soudržnosti stojí za přemýšlení, přičemž dvě pětiny respondentů (40 %) ji současně s tím považují za prospěšnou.

Výzkum ukázal, že téměř výsadní pozici má lékařská profese, která se těší vysoké prestiži u naprosté většiny občanů. 41 % respondentů lékaře umístilo na samotný vrchol celého žebříčku 26 vybraných povolání, přičemž průměrné hodnocení lékaře stavělo poměrně výrazně nad vědce či vysokoškolské pedagogy, kteří skončili na druhém a třetím místě.

Názory veřejnosti na rovnost v přístupu ke vzdělání jsou poněkud rozporuplné. Téměř dvě třetiny oslovených sice vyjádřily názor, že skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem zajistit jen bohatí, zároveň však přibližně stejný podíl oslovených souhlasil s tím, že o tom, jaké kdo dosáhne vzdělání, rozhodují jen schopnosti a vůle studovat. Podobné rozpory se objevily i v případě dalších dvou výroků, které byly respondentům předloženy k posouzení.

V rámci listopadového šetření CVVM měli respondenti vyjádřit svůj souhlas resp. nesouhlas s několika výroky týkajícími se českého vysokého školství. Naprostá většina oslovených občanů (93 %) se shodla v tom, že kvalitní vysokoškolské vzdělání je investice, která přináší užitek jak jednotlivci tak celé společnosti. V proporcích odpovědí u výroků týkajících se školného na vysokých školách, můžeme vypozorovat jistý rozpor.

Největší podporu získalo zachování bezplatného státního školství (90 % oslovených občanů). 89 % dotázaných se domnívá, že by měly být zavedeny doživotní tresty za opakované závažné trestné činy. 81 % respondentů by přivítalo, kdyby stát zajišťoval plnou zaměstnanost. K cílům, u nichž výrazně převažuje souhlas nad nesouhlasem, patří také zamezení přistěhovalectví z problémových zemí (76 % dotázaných).

Všem dotázaným jsme v prosinci 2004 položili následující otázku: „Řekl byste, že se v České republice za tento rok situace v následujících oblastech zlepšila, zhoršila nebo se nezměnila?“ Ve většině sledovaných oblastí nedošlo podle respondentů k žádným výrazným změnám. Pozitivní vývoj spatřují Češi zejména v nabídce zboží a služeb (ke zlepšení stávající situace došlo podle 58 % všech dotázaných).

V prosinci 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident naší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných. Nadpoloviční podíl důvěřujících (60 %) rovněž zaznamenala obecní zastupitelstva. Přibližně dvě pětiny oslovených důvěřují krajskému zastupitelstvu (42 %). Další pokles důvěry zaznamenala česká vláda, které v současnosti důvěřuje 28 % občanů.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Naprostá většina českých pracujících je ve svém zaměstnání spokojena, tuto odpověď zvolilo dokonce 81 % všech ekonomicky aktivních dotázaných. Naopak nespokojenost se svou prací vyjádřila pouze pětina pracujících. Spokojenost se svým zaměstnáním vyjadřovali častěji lidé s dobrou životní úrovní, dotázaní s vysokoškolským vzděláním (s prací je spokojeno dokonce 93 % z nich) a osoby samostatně výdělečně činné.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný nezaměstnanosti. Tři čtvrtiny všech oslovených občanů se domnívají, že současná úroveň nezaměstnanosti v naší zemi je příliš vysoká. Za přiměřenou pokládá nezaměstnanost jedna pětina českých občanů a pouhé jedno procento respondentů vyjádřilo názor, že nezaměstnanost je v naší zemi příliš nízká.