Jak veřejnost preferuje uvažované kandidáty na prezidentský úřad?

Výsledky šetření ukázaly, že nikdo ze stávajících pretendentů na post prezidenta se netěší převažující podpoře ze strany veřejného mínění. U všech zkoumaných uchazečů, k nimž se respondenti vyjadřovali jednotlivě, zda by si je přáli ve funkci prezidenta či nikoli, byl podíl odpůrců vyšší než podíl příznivců. Z uvažovaných osobností relativně nejvyšší podíl stoupenců mají shodně Otakar Motejl s Petrem Pithartem (43 %), po nich následují Václav Klaus (35 %), Miloš Zeman (29 %), Jaroslav Bureš (25 %), Jaroslava Moserová (16 %) a Miroslav Kříženecký (12 %).

Číst dál...

Stranické preference v lednu 2003

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Ještě k volebnímu rozhodování v „supervolebním“ roce

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, dovolme si nyní retrospektivně porovnat volební rozhodování před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podzimními volbami do Senátu a obecních zastupitelstev. Kdy v průběhu předvolební kampaně se voliči o svém hlasování rozhodli? Rozhodují na poslední chvíli, nebo je naopak pro ně vše dlouho před volbami jasné? Volební rozhodnutí bývá při volbách do Senátu a do obecních zastupitelstev přijímáno podstatně později, než tomu je při volbách do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Obavy z nezaměstnanosti a postup při případném hledání práce

39 % občanů z těch, u kterých možnost nezaměstnanosti v průběhu příštích dvou let vůbec přichází v úvahu, se této eventuality obává. 47 % respondentů, jichž se otázka možné nezaměstnanosti týká, naopak uvedlo, že ze ztráty zaměstnání strach nemá. V případě ztráty zaměstnání by lidé většinou (53 %) hledali novou práci s tím, že by se snažili získat přímo nějaké konkrétní zaměstnání, které by bylo v souladu s jejich předem definovanou představou o novém pracovním místě.

Číst dál...

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění - II.

27 % dotázaných soudí, že většina nezaměstnaných nepracuje, protože pracovat nechce, 49 % lidí zastává názor, že v řadách nezaměstnaných převládají ti, kteří nemohou sehnat odpovídající práci, respektive práci, která by jim vyhovovala, a 18 % vidí hlavní příčinu nezaměstnanosti v tom, že lidé bez práce nemohou sehnat žádné zaměstnání. Občané ČR jsou převážně přesvědčeni o tom, že najít jak libovolné zaměstnání v regionu, ve kterém žijí, tak práci ve svém oboru bez ohledu na region je obtížné.

Číst dál...

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění - I.

Asi dvě třetiny (66 %) občanů starších 15 let považují nezaměstnanost v ČR za příliš vysokou, přibližně jedna čtvrtina (27 %) ji označila za přiměřenou. 56 % dotázanýxh se domnívá, že v následujících dvou letech dojde přinejmenším k částečnému zvýšení nezaměstnanosti, 29 % respondentů vyjádřilo názor, že výše nezaměstnanosti během dvou let nedozná výrazných změn a jen 2 % očekávají v tomto období její pokles.

Číst dál...

Hodnocení působení V. Havla v prezidentském úřadě

V prosincovém výzkumu se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné zaměřilo – v souvislosti s blížícím se koncem ústavního mandátu Václava Havla - na zhodnocení působení prezidenta podle šesti vybraných kritérií. Podíl kladných vyjádření u prezidenta silně převažuje zejména v těch atributech, kde dotázaní hodnotili plnění ústavních funkcí, starost o vážnost svěřeného úřadu a především reprezentaci v zahraničí.

Číst dál...

Občané k lékové politice

Záměr ministerstva zdravotnictví zavést jednotné ceny téhož léku v různých lékárnách se setkal s podporou 76 % a s nesouhlasem 13 % občanů. 11 % nemělo názor. Jednotné ceny léků podporují častěji starší 60 let, středoškolsky vzdělaní občané a populace se špatnou životní úrovní. Z hlediska politických preferencí patří k jejich zastáncům zejména stoupenci KSČM a ČSSD.

Číst dál...

Spokojenost s politickou situací a zájem o ni

Se současnou politickou situací v ČR bylo na přelomu listopadu a prosince podle vlastního vyjádření spokojeno 40% dotázaných („velmi spokojen“ 2,4%, „spíše spokojen“ 37,5%), nespokojeno bylo 56% („spíše nespokojen“ 44,6%, „velmi nespokojen“ 11,8%), nevědělo 4%. Spokojenost s politickou situací pozvolna narůstá od března 2002, nyní poprvé od roku 1996 dosahuje k 40%.

Číst dál...

Češi, Maďaři a Poláci ke svému zdravotnictví

Zdravotní systém v zemi hodnotí nejlépe obyvatelé ČR s 39 % spokojených a s 20 % nespokojených; 39 % je spokojeno „tak napůl“. Podstatně kritičtější jsou vůči svému zdravotnímu systému v Polsku a zejména v Maďarsku. V Polsku je s ním spokojeno 26%, 23 % „tak napůl“ a téměř polovina obyvatel je nespokojena (47 %). Největší výhrady ale sděluje maďarská veřejnost, která povětšinou zdravotní systém hodnotí negativně (53 %) a jen z 15 % příznivě.

Číst dál...

Komu a jak občané ČR důvěřují

Nejvíce důvěry vkládají lidé ve své nejbližší okolí a v sebe samé. Z těch, kteří ovlivňují názory občanů, se největší důvěře těší učitelé a televizní a rozhlasoví redaktoři. Důvěra k výzkumníkům veřejného mínění, novinářům píšícím do novin a starostům je o poznání slabší a ještě nižší je u kněží. Velmi nízká je důvěra senátorům a politikům, jimž vyslovil důvěru už jen přibližně každý pátý.

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: