V rámci červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme se českých občanů mimo jiné zeptali, jak důvěřují některým českým a evropským institucím. Svou důvěru či nedůvěru mohli respondenti vyjádřit na škále 1 až 10, kde 1 znamenalo, že dané instituci dotázaný vůbec nedůvěřuje, a 10 znamenalo, že dané instituci důvěřuje absolutně.

Většina českých občanů je skeptická v pohledu na eventuální soulad budoucích rozhodnutí Evropské unie se zájmy České republiky i se zájmy jich samotných. Pouze 30 % respondentů věří, že budoucí rozhodnutí Evropské unie budou ve shodě se zájmy České republiky, zatímco 62 % tomu nevěří. V případě vlastních zájmů vyznívá vyjádření dotázaných ještě o něco málo skeptičtěji.

Polovina oslovených občanů se v červnu 2004 necítila být se způsobem, jakým funguje demokracie v České republice, příliš spokojena. Další pětina respondentů nebyla spokojena vůbec. Úplnou spokojenost s fungováním naší demokracie vyjádřilo necelé procento dotázaných. Docela spokojena byla čtvrtina účastníků výzkumu.

Při posuzování fungování demokracie v Evropské unii vypadala situace jinak.

V červnovém šetření CVVM měli respondenti, kteří se nezúčastnili voleb do Evropského parlamentu sdělit, z jakého důvodu nebyli volit.

Zhruba pětina oslovených občanů (21 %) uvedla jako důvod své absence ve volbách nespokojenost s politikou, jen o poznání méně pak neznalost kandidátů a pocit, že „můj hlas nic nerozhodne“ (18 resp. 17 %). 13 % respondentů zmínilo pobyt mimo bydliště a přibližně desetina dotázaných nezájem o Evropskou unii (případně Evropský parlament), nezájem o politiku obecně a nesouhlas se vstupem do EU.

Součástí červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byl rovněž soubor otázek mapujících názory české veřejnosti na politické strany a na proces evropské integrace. Téměř třetina českých občanů starších 18 let nechová sympatie k žádné politické straně. Necelá čtvrtina respondentů sympatizuje s ODS, 13 % dotázaných vyjádřilo své sympatie KSČM a 9 % ČSSD.

Občané řadí politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně zleva doprava v pořadí KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU, ODS, přičemž poslední tři subjekty leží v pravé polovině použité škály. Vzdálenosti mezi sousedícími subjekty řazenými do pravé poloviny spektra jsou menší než vzdálenost mezi KSČM a ČSSD nebo mezi ČSSD a KDU-ČSL. Pořadí sebezařazení příznivců jednotlivých stran zleva doprava odpovídá pořadí těchto stran, i když jejich pozice se od umístění stran poněkud liší.

V červnu 2004 měli respondenti výzkumu CVVM uvést, jak často se v posledních čtyřech týdnech před volbami do Evropského parlamentu věnovali činnostem popsaným v tabulce 1. Zhruba polovina oslovených občanů „někdy“ sledovala informace o evropských volbách v televizi, četla o nich v novinách a diskutovala o nich s přáteli či rodinou. Třetina respondentů nedělala výše zmíněné činnosti podle vlastního vyjádření nikdy.

V rámci metodologického experimentu bylo v červnovém výzkumu CVVM položeno několik otázek, vztahujících se k problematice politických systémů. Tisková informace analyzuje hodnocení politických uspořádání, kterými ČR v nedávné historii prošla i některých obecně pojmenovaných variant. Sledována byla i důležitost některých atributů politických systémů, jako například svoboda nebo rovnost.

Sledování postojů veřejnosti k některým obecně-politickým otázkám patří do běžné výbavy výzkumů veřejného mínění. Baterie dotazů, zařazená do červnového výzkumu CVVM, se zaměřila především na postoje k obecným otázkám ekonomickým, vybraným aspektům sociálního zabezpečení a osobní odpovědnosti a problematice svobody. Výsledky mimo jiné ukazují, že česká veřejnost výrazně tíhne jak k maximalizaci svobod, tak k představě státu, který svobody a práva svých občanů hájí v případě porušení, spíše nežli státu, který je preventivně omezuje.

Lidé v ČR pohlížejí na poslední hospodářský vývoj v zemi spíše pesimisticky a nepříznivě vnímají i jeho nejbližší perspektivu. Pouze 13 % dotázaných uvedlo, že se ekonomický stav země v porovnání s obdobím před dvanácti měsíci změnil k lepšímu. Naopak téměř polovina (48 %) si myslí, že hospodářská situace je dnes horší než před rokem a více než třetina (37 %) ji považuje za stejnou.