Občané o trestu smrti

Ve všech sledovaných zemích (ČR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko) tvoří zastánci trestu smrti poměrně výrazným způsobem nadpoloviční většinu. Relativně nejvíce jich je přitom v Rumunsku (79%), v Litvě se vyskytuje nejmenší skupina odpůrců trestu smrti (15%). Jen o málo nižší podíl stoupenců trestu smrti byl zaznamenán v Polsku (74%) a Litvě (73%). Dále se umístilo Bulharsko s 68% příznivců a s odstupem Maďarsko (60%).

Číst dál...

Občané zpětně o působení vlády v minulém volebním období

Uplynulé funkční období menšinové vlády Miloše Zemana občané zpětně hodnotí poměrně příznivě. Podíl pozitivních vyjádření u domácí či zahraniční politiky, ekonomiky i celkově se pohybuje v rozmezí 29 - 33 %. Kritických hlasů šetření zaznamenalo nejvíc v případě ekonomiky (28 %), jinak se však jejich podíl pohyboval na úrovni cca jedné pětiny dotázaných. Jedna třetina až dvě pětiny respondentů pak hodnotily uplynulé volební období z hlediska činnosti vlády v jednotlivých oblastech neutrálně.

Číst dál...

Česká veřejnost ke globálním ekologickým problémům

Sledované problémy považuje naprostá většina dotázaných za velmi nebo dosti závažné. Největší hrozbu přitom spatřují ve znečištění zdrojů pitné vody a v jejím nedostatku; podobně vážně je hodnocen i problém hromadění odpadů. Těmto jevům, bezprostředně spojeným s každodenním životem, připisuje mimořádnou důležitost 55% - 56% dotázaných a další asi třetina důležitost značnou.

Číst dál...

Hodnocení politického systému u nás

Respondenti ocenili politický systém před listopadem 1989 průměrnou hodnotou 3,82. Byla předkládána hodnotící škála od 1=systém funguje velmi špatně do 10=systém funguje velmi dobře. Ve srovnání s předlistopadovým dopadl stávající politický systém České republiky poněkud lépe, získal průměrné hodnocení 4,89. Respondenti byli ovšem optimističtí pokud jde o budoucnost - politický systém, který očekávají v ČR za 10 let, hodnotí na této škále bodem 6,46.

Číst dál...

Povolební očekávání před volbami a po volbách

Povolební očekávání občanů v politické oblasti, v ekonomice a celkově se v situaci, kdy již byly známy konečné výsledky voleb, poněkud zhoršila v porovnání s obdobím před volbami. Důvodem tohoto posunu je zcela jednoznačně pocit zklamání z výsledků voleb v případě stoupenců ODS, kteří před volbami z 90 % očekávali vítězství své strany a kteří v souladu s tím ohodnocovali případný povolební vývoj velmi pozitivně, zatímco po volbách většina z nich vyjadřovala negativní očekávání.

Číst dál...

K volebnímu rozhodování

V povolebním šetření se CVVM SoÚ pokusilo několika otázkami proniknout do procesu volebního rozhodování voličů. Více než pětina voličů se o své volební účasti rozhodovala těsně před volbami. Dalších 11% uvedlo, že jejich rozhodnutí padlo někdy v květnu, tedy tak asi měsíc před volbami. Převážná část voličů – 62% - však byla o své volební ne/účasti rozhodnuta již dříve.

Číst dál...

Občané o svých zkušenostech s kriminalitou

Zkušenost s vloupáním do automobilu absolvovalo během posledních 12 měsíců 17 % respondentů nebo jiných členů jejich domácností. Rozšířené jsou rovněž krádeže v hodnotě do 3 000 Kč (16 %). Asi každý desátý dotázaný sdělil, že po něm či po jiném členu jeho domácnosti byl požadován úplatek (11 %), byla mu odcizena suma či předměty v hodnotě nad 3 000 Kč (10 %) a vykradena chata či chalupa (9 %).

Číst dál...

Sebezařazení na škále levice - pravice

Sebezařazení na sedmibodové škále levice-pravice je dlouhodobě poměrně stabilní s tím, že lidé mají trvale tendenci se více hlásit k pravici (35 % v posledním šetření) a ke středu (30 %), než řadit sebe sama do levé části takto rozděleného politického spektra (23 %). Zásadní změna v tomto ohledu nepřišla ani bezprostředně před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny, které znamenaly viditelný přesun voličské přízně k levicovým politickým subjektům.

Číst dál...

Přesuny voličské přízně

CVVM SoÚ AV ČR se ve svém povolebním šetření mimo jiné zaměřilo na proměny přízně voličů.Tato tisková informace se opírá o srovnání reálné volby respondentů v nedávných volbách s jejich odpověďmi na otázku, jakou stranu volili ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1998. Z našich zjištění vyplývá, že více než desetina (11%) z těch, kteří nyní volili KSČM, podporovala v minulých volbách sociální demokracii.

Číst dál...

Jaké bychom chtěli mít poslance?

Čtyři pětiny (79 %) respondentů souhlasí s tím, že poslanci by měli především prosazovat program, se kterým šla jejich strana do voleb. Zároveň s tím však 69 % dotázaných vyjádřilo mínění, že poslanci ve sněmovně by měli především hájit zájmy krajů, ve kterých byli zvoleni. 73 % občanů považuje za žádoucí, aby poslanci měli předchozí zkušenost z místní nebo regionální samosprávy, 14 % se domnívá, že ve sněmovně by se měli především objevovat lidé, kteří již mají dřívější zkušenost s parlamentem a jeho činností.

Číst dál...

Chování obyvatel a podnikatelské sféry k životnímu prostředí

Za jednoznačně nejhorší označují respondenti chování firem a podniků k životnímu prostředí (82 % „špatné“). Následuje situace v postihu poškozovatelů životního prostředí a neekologické chování obyvatel – obojí kritizují asi tři čtvrtiny dotázaných. Asi dvěma třetinám (68 %) se jeví jako nadměrný rozsah těžby dřeva u nás. Dále téměř dvě třetiny (63 %) považují za přílišný zábor přírodních ploch při výstavbě.

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: