Poměrně silné nebo alespoň výrazně převažující podpoře se těší některá opatření směřující k eliminaci daňových úniků nebo jiných forem hospodářské kriminality, jako např. kolkování alkoholu (71 %) a zákaz prodeje alkoholu a cigaret na tržištích (68 %), majetková přiznání (59 %) a zákaz hotovostních plateb (51 %) od určité výše nebo zavedení registračních pokladen (58 %).

V lednu 2004 hodnotilo činnost vlády pozitivně 27 % respondentů, negativně potom 66 %. Ještě před rokem byl však poměr kladných a záporných výpovědí téměř opačný: v lednu 2003 hodnotilo vládu kladně 48 %, záporně 39 % dotázaných. K významnému propadu hodnocení činnosti vlády došlo mezi lednem a červnem 2003. Mezi těmito měsíci došlo k poklesu kladných hodnocení přibližně o 20 procentních bodů a na této úrovni se pohybovalo také letos v lednu.

Spokojenost se schváleným státním rozpočtem byla zjišťována v rámci lednového výzkumu CVVM. Otázky se zaměřily jednak na spokojenost s tím, že Česká republika má schválený rozpočet na rok 2004, jednak se samotnou podobou rozpočtu. Postoj veřejnosti ke skutečnosti, že státní rozpočet je schválen, je podle výsledků výzkumu vcelku pozitivní. Jako špatný hodnotí tento fakt pouze 11 % obyvatel ČR, za příznivý jej naopak považuje 42 % z nich.

Podle šetření týkajícího se ústavních institucí, které proběhlo v polovině ledna, se největší důvěře občanů těší prezident – důvěřuje mu 72 % dotázaných. Vláda má důvěru více než třetiny občanů (37 %). Nejméně lidé důvěřují Senátu (20 %) a Poslanecké sněmovně (26 %). Krajskému zastupitelstvu věří 41 % a obecním zastupitelstvům 61 % občanů.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

V prosinci 2003 zařadilo CVVM do svého výzkumu také dvě otevřené otázky, v nichž dotázaní uváděli, co jim nejvíce vadí na lidské povaze a chování lidí. Z výsledků šetření vyplývá, že dotázaným na lidské povaze nejvíce vadí namyšlenost, lhaní a závistivost, na chování lidí pak namyšlenost, lhaní a agresivita.

Čeští občané hodnotí zdravotní systém své země poněkud příznivěji než Maďaři, ale zároveň jej vnímají podstatně kritičtěji než před rokem. Aktuálně je 34 % z nich se zdravotním systémem v ČR spokojeno, 36 % s ním naopak pociťuje nespokojenost. Se samotnou lékařskou péčí je pak spokojen každý druhý občan, podíl nespokojených představuje asi jednu pětinu populace od 15 let.

Podle výsledků našeho prosincového šetření je většina Čechů zodpovědná a snaží se plnit své povinnosti. 8 z 10 dotázaných uvedlo, že své závazky vůči přátelům a úřadům plní včas. Pravidla "nejdříve práce a potom zábava" se drží více jak 60 % obyvatel naší země. Většina českých občanů má také sklon si svou budoucnost plánovat a nejednat pouze pod vlivem okamžiku.

V prosinci 2003 zařadilo CVVM do svého výzkumu také několik psychologických otázek. Zjišťovali jsme v nich mimo jiné postoje českých občanů k jejich minulosti. Celkově můžeme konstatovat, že většina Čechů má svoji minulost, a zejména pak dětství, spojenou s pozitivními emocemi. Tři čtvrtiny dotázaných připustily, že pohledy, zvuky a vůně známé z dětství v nich často vyvolávají krásné vzpomínky a 7 z 10 dotázaných si při pohledu zpět vybavuje mnohem více dobrého než toho špatného.

Na počátku prosince bylo s politickou situací spokojeno 15 % dotázaných, zatímco nespokojenost vyjádřilo 54 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti je na nejvyšší hodnotě od února 2003, kdy jsme začali otázku pokládat novým způsobem. Z hlediska politické orientace panuje vyšší míra spokojenosti mezi příznivci ČSSD (32 %) a mezi sympatizanty ODS (18 %).