Pokud by nyní měli lidé v České republice možnost vybrat si zemi, ve které chtějí žít, zvolili by si v převážné většině Českou republiku. Převažujícím mateřským jazykem je na území České republiky čeština, ostatní jazyky byly ve výzkumu zmiňovány na úrovni statistické chyby. Kromě češtiny, kterou v domácnosti ke komunikaci používá téměř každá rodina, bývá nejčastěji za společný jazyk používána němčina, angličtina a slovenština.

Soužití Romů a ostatních obyvatel je velkou částí veřejnosti vnímáno jako problematické. Zatímco obecně vztahy mezi lidmi v místě svého bydliště za špatné označilo jen 16,4 % dotázaných, v případě soužití Romů s ostatními obyvateli v místě svého bydliště se podobně kriticky vyjádřila polovina (50,5 %) respondentů z těch, kteří předtím uvedli, že v blízkosti místa, kde bydlí, žijí nějací Romové.

Nejlepší vztah (z národností žijících u nás) máme k občanům české národnosti a ke Slovákům. Za sympatické Češi také považují Němce a Poláky. Naopak nejméně sympatičtí jsou nám občané z bývalého SSSR a občané balkánských států a nejhorší vztah máme k Rómům. Při hodnocení našeho vztahu k národnostem obecně se na prvních místech umístili opět Češi a Slováci, za nimi Francouzi, Švédové, Angličané, Poláci.

V průběhu loňského roku se podle názoru respondentů u nás v mnoha směrech nic podstatného nezměnilo. Především panuje přesvědčení, že nenastala žádná větší změna v možnostech účasti občanů na rozhodování o veřejných věcech ani v dodržování lidských práv. Rozšířený je názor, že se nezměnila situace v kultuře a ve školství. K pokroku nedošlo podle mínění poloviny respondentů v právním prostředí našeho státu a ve vývoji životní úrovně obecně.

Téměř všeobecně se dotázaní shodli, že důvodem jejich volby je identifikace se stranickým programem (91 %), s obecným ideovým zaměřením strany (89 %) a důvěra představitelům stojícím v čele stran (88 %). Jen o poznání menší konsensus existuje u důležitosti dosavadní činnosti strany (78 %). Dvě pětiny příznivců politických stran uvádí za pozadím svých preferencí názorovou orientaci rodiny.

Počátkem února 2003 se CVVM SoÚ AV ČR ve svém šetření zabývalo tím, jak občané v současné době vnímají svou místní samosprávu. Výzkum mj. zjišťoval, kolik občanů přišlo v průběhu letošního či minulého roku do kontaktu se svým obecním úřadem, jak lidé hodnotí fungování svých obecních úřadů, nakolik jsou spokojeni s činností svého zastupitelstva a také zda se zúčastnili podzimních komunálních voleb.

V současnosti uvádí velký nebo částečný zájem o vstup ČR do EU 69 % respondentů. Při hodnocení množství informací, které občané o procesu vstupu země do EU mají k dispozici, se podobně jako dříve zjistil převažující pocit jejich nedostatečnosti (56 %); spokojeno je 40 % respondentů. Srozumitelnost dostupných informací je hodnocena podstatně lépe (55 % spokojeno, 39 % nespokojeno).

Na otevřenou otázku "Jaké tři vlastnosti by měl mít podle Vašeho názoru prezident?", dotázaní nejčetněji prezentovali názor, že by hlava státu měla být vzdělaná, morálně bezúhonná a nadstranická. V odpovědích na otázku "Co od českého prezidenta očekáváte?" byly nejčastěji uváděny především reprezentace státu, nestrannost a objektivnost, sociální cítění a zájem o lidi.

Špidlově vládě v únoru důvěřovalo 39 % dotázaných, nedůvěřovalo 57 %. Oproti lednu se jedná o pokles důvěry o 10 procentních bodů. Pod 40%ní hranicí se důvěra vládě pohybovala naposledy v roce 2001. Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru 28 %, nedůvěru 68 %. Poslanecká sněmovna také zaznamenala propad důvěry, i když ne tak výrazný jako vláda. Senátu důvěřuje 24 % dotázaných, nedůvěra dosahuje 70 %.

Pevný úmysl zúčastnit se dnes referenda o připojení České republiky k Evropské unii projevilo 42 % respondentů, dalších 36 % přislíbilo účast váhavěji ("spíše ano"). Sedm procent své rozhodnutí zvažovalo a zbývajících 15 % by se k referendu nedostavilo. Ochota přijít k referendu zůstává ve znamení jistého ochlazení zachyceného počátkem ledna. Vstup do EU celkově podpořilo 59 % respondentů, odmítlo 23 %; podpora vstupu přitom zvolna narůstá.