Koncem dubna podporovalo úsilí našeho státu o integraci do Evropské unie 56 % občanů, 28 % s tím nesouhlasilo a 16 % nemělo vytvořen názor. I když celkový postoj veřejnosti oproti konci února lehce ochladl, podpora setrvává na stabilní nadpoloviční hladině. Pokud by ale občané měli hlasovat v referendu uskutečněném v současných dnech, zachovali by se podstatně zdrženlivěji.

Z pohledu veřejnosti mají volby v ods a čssd dva jednoznačné favority, přičemž spíše se předpokládá prvenství ODS. Poněkud méně se věřilo v úspěch „koalice“. Převládá mínění, že volby nepřinesou změnu stávajících poměrů.

Ve svém pravidelném šetření CVVM SoÚ AV ČR již tradičně zjišťovalo důvěru obyvatelstva jednotlivým ústavním institucím. Prezidentovi důvěřuje 51% občanů, nedůvěřuje 47%. V porovnání s minulým šetřením jsme u důvěry občanů k hlavě státu nezaznamenali žádné významnější posuny. Vládě vyslovilo důvěru 41% dotázaných, nedůvěřuje jí 56% respondentů. U důvěry vládě nedošlo v porovnání s minulými výzkumy k žádným změnám.

Se současnou politickou situací v ČR bylo na konci a dubna podle vlastního vyjádření spokojeno 34% dotázaných („velmi spokojen“ 1%, „spíše spokojen“ 33%), nespokojeno bylo 60% („spíše nespokojen“ 45%, „velmi nespokojen“ 15%), nevědělo 6%.

Již probíhající konflikty mají u české veřejnosti znatelně vyšší podporu, nežli ty, které se teprve připravují. Podle poloviny obyvatel ČR by útok na Irák nepřispěl k potlačení terorismu ve světě. Podpora účasti ČR v připravovaném konfliktu v Iráku byla znatelně nižší, nežli tomu bylo v případě konfliktu v Afghánistánu.

Výsledky ukazují, že převážně kriticky zaměstnanci hodnotí jednak své platové podmínky, a to jak z hlediska současné výše platu, tak především z hlediska vyhlídek na jeho případné zvýšení, a jednak i jistotu pracovního místa. V otázce péče, kterou podniky věnují vlastním zaměstnancům, byl zaznamenán přibližně vyrovnaný podíl spokojených a nespokojených. U ostatních zkoumaných aspektů současného zaměstnání převažovala spokojenost, jejíž podíl se v případě zajímavosti práce nebo využití odborných schopností jedince blížil až ke třem čtvrtinám.

ČSSD a ODS získávají jen minimum nových přívrženců od jiných stran a svou nynější podporu opírají především o své voliče z posledních parlamentních voleb (v obou případech jde o více než tři pětiny dnešních sympatizantů, kteří příslušnou stranu volili i v r. 1998). Určitou část příznivců získávají pouze ve skupině někdejších nevoličů a prvovoličů.

Ve dnech 22. 4. - 29. 4. 2002 uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR své pravidelné měsíční šetření názorů obyvatelstva ČR v rámci výzkumu Naše společnost 2002 na základě kvótního výběru. K preferencím se vyjadřovalo celkem 953 osob majících volební právo.

Za pozornost stojí především fakt, že pouze necelá čtvrtina respondentů (24%) považuje současné vztahy s Rakouskem za dobré. Naopak za takřka bezproblémové jsou v zásadě konsensuálně vnímány vztahy se Slovenskem a Polskem.

Data ukazují, že nejlepší dojem budí ČSSD. Je viděna nejčastěji jako strana důvěryhodná (40%) a zemi prospívající (45%), patří i k méně často uváděným stranám, jež se starají jen o získání moci (57%). Skoro třetina oslovených uvádí jako důvěryhodné a zemi prospívající ODS a KDU-ČSL, rozdílně však hodnotí lidé tyto strany v případě třetího výroku „stará se jen o získání moci“, kdy KDU-ČSL je hodnocena relativně nejlépe (56%), zatímco ODS nejhůře (70%).