Pravidelně jednou za čtvrtletí se dotázaných ptáme, zda vybraným politickým osobnostem důvěřují, nedůvěřují, nevědí nebo je neznají. Dnešní seznam obsahuje 23 jmen osobností, vybraných podle dlouhodobého sledování a podle aktuální společensko politické situace. V seznamu jsou zařazeni všichni členové Vlády, prezident, předseda Senátu a Poslanecké sněmovny. Na čele žebříčku je Stanislav Gross (68% důvěřujících).

Polovina voličů byla koncem dubna rozhodnuta, kterou stranu bude volit, přibližně čtvrtina připustila ještě změnu názoru. 17% uvedlo, že k volbám asi nepůjde a skoro desetina neví. Oproti minulému šetření na přelomu března a dubna došlo k nárůstu rozhodnutých voličů o 6% bodů při současném poklesu skupiny, která nevěděla.

Nejnepřijatelnější stranou pro naše občany je trvale KSČM, uvádí ji kolem 40% dotázaných. Pětina až čtvrtina by v žádném případě nevolila ODS. Kolem desetiny respondentů uvádí jako nevolitelnou SPR-RSČ.

Zjistili jsme, že 13 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 24 % za přiměřené a 42 % za nízké, v tom 15 % dokonce za „příliš nízké“. Daně lidí s průměrným příjmem jsou téměř shodně dvěma pětinami respondentů hodnoceny jako vysoké (44 %) či přiměřené (40 %), za nízké je označují 4 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí dvoutřetinová většina občanů (67 %) jako vysoké, 17 % jako přiměřené a jen 2 % jako nízké.

Koncem dubna podporovalo úsilí našeho státu o integraci do Evropské unie 56 % občanů, 28 % s tím nesouhlasilo a 16 % nemělo vytvořen názor. I když celkový postoj veřejnosti oproti konci února lehce ochladl, podpora setrvává na stabilní nadpoloviční hladině. Pokud by ale občané měli hlasovat v referendu uskutečněném v současných dnech, zachovali by se podstatně zdrženlivěji.

Z pohledu veřejnosti mají volby v ods a čssd dva jednoznačné favority, přičemž spíše se předpokládá prvenství ODS. Poněkud méně se věřilo v úspěch „koalice“. Převládá mínění, že volby nepřinesou změnu stávajících poměrů.

Ve svém pravidelném šetření CVVM SoÚ AV ČR již tradičně zjišťovalo důvěru obyvatelstva jednotlivým ústavním institucím. Prezidentovi důvěřuje 51% občanů, nedůvěřuje 47%. V porovnání s minulým šetřením jsme u důvěry občanů k hlavě státu nezaznamenali žádné významnější posuny. Vládě vyslovilo důvěru 41% dotázaných, nedůvěřuje jí 56% respondentů. U důvěry vládě nedošlo v porovnání s minulými výzkumy k žádným změnám.

Se současnou politickou situací v ČR bylo na konci a dubna podle vlastního vyjádření spokojeno 34% dotázaných („velmi spokojen“ 1%, „spíše spokojen“ 33%), nespokojeno bylo 60% („spíše nespokojen“ 45%, „velmi nespokojen“ 15%), nevědělo 6%.

Již probíhající konflikty mají u české veřejnosti znatelně vyšší podporu, nežli ty, které se teprve připravují. Podle poloviny obyvatel ČR by útok na Irák nepřispěl k potlačení terorismu ve světě. Podpora účasti ČR v připravovaném konfliktu v Iráku byla znatelně nižší, nežli tomu bylo v případě konfliktu v Afghánistánu.

Výsledky ukazují, že převážně kriticky zaměstnanci hodnotí jednak své platové podmínky, a to jak z hlediska současné výše platu, tak především z hlediska vyhlídek na jeho případné zvýšení, a jednak i jistotu pracovního místa. V otázce péče, kterou podniky věnují vlastním zaměstnancům, byl zaznamenán přibližně vyrovnaný podíl spokojených a nespokojených. U ostatních zkoumaných aspektů současného zaměstnání převažovala spokojenost, jejíž podíl se v případě zajímavosti práce nebo využití odborných schopností jedince blížil až ke třem čtvrtinám.