Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková (65%).

Levicověji jsou tradičně orientováni lidé v důchodovém věku, manuálně pracující, dotázaní s deklarovanou nízkou životní úrovní domácnosti, stoupenci KSČM a ČSSD – ti jsou rovněž silněji zastoupeni ve středu škály. Pravicová orientace byla zaznamenána četněji u lidí s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou, VŠ), dále u zaměstnanců v nedělnických profesích, podnikatelů, duševně pracujících, mezi respondenty s dobrou životní úrovní a rovněž u stoupenců ODS, US-DEU a 4K.

Podle většiny dotázaných (63%) by na morálku politiků měly být kladeny větší nároky než na morálku ostatních občanů. zesílil názor, že politici by měli být posuzováni i podle svého osobního života.

Prezidentovi důvěřuje 54% respondentů, vládě 46%, poslanecké sněmovně 30%, senátu 25% a krajským zastupitelstvům 28% dotázaných. Důvěra Zemanově vládě dosáhla historického maxima.

31% dotázaných je s politickou situací v ČR spokojeno, 63% nespokojeno

Pouze 13% respondentů se řadí k přesvědčeným přívržencům. Bezmála třetina dotázaných (30%) by vybranou stranu volila pouze proto, že jim "vadí nejméně". Nejsilnějším motivem preferencí je ideové zaměření strany a vyhovující program. Nejmenší vliv má rodinné prostředí a účast na vnitrostranickém životě

Více než dvě třetiny respondentů hodnotí chování stran kriticky, asi čtvrtina oslovených je alespoň částečně spokojena. V posledních třech letech názory na chování stran jen mírně kolísají. Jako opoziční strana je většinou výrazně viděna US-DEU, KSČM a KDU-ČSL, problematicky se v tomto směru jeví ODS. Působení v poslanecké sněmovně respondenti nejlépe hodnotí u ČSSD, nejhůře u KSČM.

Jaký je názor respondentů na fungování našeho politického systému, a jak hodnotí stávající politický systém ve srovnání s tím, který u nás fungoval před rokem 1989? Dotazovaným byla ve výzkumu předkládána hodnotící škála od 1 (systém funguje velmi špatně) do 10 (funguje velmi dobře), na které měli hodnotit jednotlivé politické systémy. Na této škále umístili respondenti politický systém před listopadem 1989 průměrnou hodnotou 4,04.

Celkově příznivěji vnímají uplynulé období stoupenci ČSSD. Stoupenci ostatních politických stran se vyjadřují, s výjimkou určitých oblastí, víceméně kriticky. Přívrženci ODS tak i přes své kritičtěji laděné postoje uznávali pokrok v oblasti ekologie, zahraniční politiky a životní úrovně. Pokrok při jednáních o vstupu do EU, v boji proti kriminalitě obecně a proti korupci oceňují častěji než ostatní přívrženci KDU-ČSL.

U příznivců ČSSD (23%) jsme nezaznamenali žádné výraznější sociodemografické diference. ODS (18,5%) je atraktivní zejména pro dotázané s dobrou životní úrovní a voliče s vysokoškolským a úplným středním vzděláním. Strana má silné pozice také u podnikatelů a živnostníků, zaměstnanců v nedělnických profesích, duševně pracujících a mezi Pražany. KSČM (13,5%) tradičně oslovuje zejména důchodce, voliče se špatnou životní úrovní a dotázané se základním vzděláním.