V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Konkrétně výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku nezajímá. Podle naprosté většiny (90 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když více než polovina (53 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a dalších 37 %, že se pravděpodobně mění.

12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

Chcete se dozvědět více zahrádkaření v jeho různorodých podobách?

Zveme Vás na seminář pro veřejnost, který pořádáme v Komunitním centru Kotlaska v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Zastavte se za námi 15.11. od 16 do 18 hodin, zázemí nám poskytne tematicky Komunitní centrum a zahrada Kotlaska Nad Kotlaskou 95, 180 00 Praha 8-Libeň.

Budeme se těšit na setkání a nové pohledy na fenomén českých zahrádek.

Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.
V porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).

V rámci svého šetření realizovaného v období srpna až září 2023 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazování na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, a dále měli zhodnotit situaci v souvislosti s různými aktivitami nebo skutečnostmi, jež ovlivňují stav životního prostředí.

V rámci pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, jež probíhalo od srpna do září 2023, jsme se vybraných občanů tázali na jejich názor týkající se inkluzivního vzdělávání. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda by se měly v běžných třídách vzdělávat děti s tělesným, smyslovým či mentálním postižením, děti cizí státní příslušnosti, romské děti, děti z chudých či naopak bohatých rodin a děti mimořádně nadané. Dále jsme se české veřejnosti dotazovali na postoje k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství a k aktuálně navrhovaným opatřením.

Nejvyšší podpoře se těší opatření týkající se předškolního vzdělávání. Naopak nejméně populárním je prodloužení povinné školní docházky na 10 let, podpořila by ho necelá třetina (33 %), naopak proti jsou takřka tři pětiny (58 %) české veřejnosti.