Jak tedy CVVM vybírá respondenty?

Základním cílem výběru respondentů ve výzkumu, který aspiruje na získání informací o velkých populacích, je získání reprezentativního souboru osob. „Reprezentativní“ znamená, že soubor vybraných osob (obvykle cca 1 000) je zmenšeninou celé populace (například 9 milionů obyvatel ČR ve věku 15 a více let), tedy že se od populace neliší v žádném parametru (třeba ve věku, vzdělání, politických preferencích, rozložení názorů na kriminalitu atd.), s jedinou výjimkou, a to je velikost.

CVVM vybírá respondenty na principu tzv. kvótního výběru, který je založen na znalosti složení celé populace. To přebíráme z výsledků pravidelného Sčítání lidu, díky němuž se ví, že v populaci je přibližně polovina mužů a polovina žen, že například 11 procent občanů žije v Moravskoslezském kraji, 34 procent má maturitu atd. Známá struktura složení populace se převede na cílový počet 1 000 respondentů (v takovém souboru má být například 500 mužů a 500 žen) a tento se rozdělí mezi přibližně 250 tazatelů. Ti jsou do výzkumu vybírání z databáze tazatelské sítě CVVM, v níž je aktuálně přibližně 350 osob. Výběrem konkrétních tazatelů se již při plánování v CVVM zajistí, aby v každém kraji a v každé velikostní skupině obcí v ČR byl proveden takový počet rozhovorů, jaký podle principu reprezentativity odpovídá proporci v celé populaci. Dále pak tazatel, který má provést např. 4 rozhovory, dostane instrukci, že 2 rozhovory má provést se ženami a 2 s muži, po jednom rozhovoru s osobami se základním vzděláním, vyučením, maturitou a vysokoškolským titulem, 1 s člověkem ve věku 15 – 25 let atd. Tazatelé následně oslovují neznámé osoby v místě svého bydliště (čímž je dodrženo adekvátní rozložení v regionech a velikostech obcí) a pokud naleznou osobu s požadovanými charakteristikami (a ona souhlasí) provedou s ní výzkumný rozhovor.

Když takto každý tazatel provede rozhovor s určeným počtem respondentů a v souladu s předepsanými charakteristikami pohlaví, věku a vzdělání, pak výsledný soubor všech dotázaných prakticky přesně odpovídá složení celé populace. Předpokládá se (a je to do jisté míry také výzkumně potvrzeno), že pokud se soubor respondentů od populace neliší v těchto základních demografických znacích, podobá se jí pak také ve všech ostatních parametrech; a že je tedy možné informace získané od takového souboru považovat za platné i pro celou populaci. Lze tedy s dostatečnou spolehlivostí tvrdit, že např. důvěra politikům nebo politickým institucím zjištěné na reprezentativním souboru osob platí v danou chvíli pro celou cílovou populaci obyvatel ČR.

Kvótní výběr je jen jednou z možností zajištění reprezentativního souboru respondentů (jinou nejpoužívanější je náhodný výběr) a současně se ve speciálních situacích provádějí i výzkumná šetření, která reprezentativní výběry nepotřebují. Průzkumy veřejného mínění však patří prakticky vždy mezi ty, pro něž je reprezentativita souboru respondentů klíčovým parametrem.

zpět

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: