Základním cílem výběru respondentů ve výzkumu, který aspiruje na získání informací o velkých populacích, je získání reprezentativního souboru osob. „Reprezentativní“ znamená, že soubor vybraných osob (obvykle cca 1 000) je zmenšeninou celé populace (například 9 milionů obyvatel ČR ve věku 15 a více let), tedy že se od populace neliší v žádném parametru (třeba ve věku, vzdělání, politických preferencích, rozložení názorů na kriminalitu atd.), s jedinou výjimkou, a to je velikost.
CVVM vybírá respondenty na principu tzv. kvótního výběru, který je založen na znalosti složení celé populace. To přebíráme z výsledků pravidelného Sčítání lidu, díky němuž se ví, že v populaci je přibližně polovina mužů a polovina žen, že například 11 procent občanů žije v Moravskoslezském kraji, 34 procent má maturitu atd. Známá struktura složení populace se převede na cílový počet 1 000 respondentů (v takovém souboru má být například 500 mužů a 500 žen) a tento se rozdělí mezi přibližně 250 tazatelů. Ti jsou do výzkumu vybírání z databáze tazatelské sítě CVVM, v níž je aktuálně přibližně 350 osob. Výběrem konkrétních tazatelů se již při plánování v CVVM zajistí, aby v každém kraji a v každé velikostní skupině obcí v ČR byl proveden takový počet rozhovorů, jaký podle principu reprezentativity odpovídá proporci v celé populaci. Dále pak tazatel, který má provést např. 4 rozhovory, dostane instrukci, že 2 rozhovory má provést se ženami a 2 s muži, po jednom rozhovoru s osobami se základním vzděláním, vyučením, maturitou a vysokoškolským titulem, 1 s člověkem ve věku 15 – 25 let atd. Tazatelé následně oslovují neznámé osoby v místě svého bydliště (čímž je dodrženo adekvátní rozložení v regionech a velikostech obcí) a pokud naleznou osobu s požadovanými charakteristikami (a ona souhlasí) provedou s ní výzkumný rozhovor.
Když takto každý tazatel provede rozhovor s určeným počtem respondentů a v souladu s předepsanými charakteristikami pohlaví, věku a vzdělání, pak výsledný soubor všech dotázaných prakticky přesně odpovídá složení celé populace. Předpokládá se (a je to do jisté míry také výzkumně potvrzeno), že pokud se soubor respondentů od populace neliší v těchto základních demografických znacích, podobá se jí pak také ve všech ostatních parametrech; a že je tedy možné informace získané od takového souboru považovat za platné i pro celou populaci. Lze tedy s dostatečnou spolehlivostí tvrdit, že např. důvěra politikům nebo politickým institucím zjištěné na reprezentativním souboru osob platí v danou chvíli pro celou cílovou populaci obyvatel ČR.
Kvótní výběr je jen jednou z možností zajištění reprezentativního souboru respondentů (jinou nejpoužívanější je náhodný výběr) a současně se ve speciálních situacích provádějí i výzkumná šetření, která reprezentativní výběry nepotřebují. Průzkumy veřejného mínění však patří prakticky vždy mezi ty, pro něž je reprezentativita souboru respondentů klíčovým parametrem.
