Co jsou to stranické preference, voličské preference a volební model?

Na základě dohody iniciované Sdružením agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR byla zavedena terminologie předvolebních výzkumů, která definuje jednotlivé typy výstupů. Základními výstupy předvolebních výzkumů jsou podle domluvené terminologie stranické preference, voličské preference a volební model. Mezi druhy výstupů je zapotřebí jasně rozlišovat, protože každý poskytuje jinou informaci a jejich výsledky nelze přímo porovnávat.

Všechny tři typy výstupů vycházejí z otázek zaměřených na účast v případných volbách a na volbu strany či kandidáta, pokud by se respondent těchto voleb zúčastnil. Základní rozdíl mezi výstupy je v tom, jaká část populace je zahrnuta do výpočtu:

  • Stranické preference vypovídají o rozložení přízně k politickým stranám v celé populaci osob s volebním oprávněním a jsou do nich tedy zahnuty i osoby, které k volbám rozhodně nepůjdou nebo neví, koho volit.
  • Voličské preference zahrnují pouze lidi, kteří by pravděpodobně šli volit a osoby, které ještě neví, jak by pravděpodobně volili, zde mají samostatnou kategorii.
  • Volební model také pracuje pouze s respondenty, kteří by k volbám pravděpodobně dorazili, ale voliče, kteří nedokážou vybrat v danou chvíli jednu stranu nebo kandidáta, rozděluje mezi strany či kandidáty.

Vzhledem k tomu, že u stranických a voličských preferencí jsou ve výsledcích i kategorie, které se ve volbách nevyskytují (kategorie „neví“ a v případě stranických preferencí i kategorie „nezúčastnil by se voleb“), nelze je přímo srovnávat s volebními výsledky. Jediný typ výstupu, který je možné s volbami srovnávat, je volební model. Srovnání je ale korektní pouze v případě, jsou-li data pro tento model sbírána dostatečně blízko k volbám (v řádu dnů), ideálně těsně před volbami. Volební model totiž není předpovědí volebního výsledku, ale pouze výsledek měření v době sběru dat.

CVVM běžně zveřejňuje stranické preference a volební model. Aby byly preference a volební model jasně rozlišeny, jsou v tiskové zprávě prezentovány odlišným způsobem. Volební model je zobrazen ve sloupcovém grafu a stranické preference jsou prezentovány jako tabulka, případně jsou ve starších tiskových zprávách v podobě koláčového grafu.

Konkrétní konstrukce jednotlivých výstupů se odlišuje podle toho, která firma je autorem volebního modelu. Jakým způsobem konstruuje stranické preference a volební model CVVM, naleznete v samostatných příspěvcích.

Kromě zde popsaných výstupů jsou i další, na které lze ve veřejném prostoru narazit. Například stranické sympatie, volební prognóza či volební potenciál. Tyto výstupy ovšem CVVM ve svých zprávách nevyužívá.

Jak vznikají stranické preference CVVM?

Stranické preference popisují politické preference celé populace ČR s volebním právem. Jejich základ tvoří dvě otázky: otázka na volební účast a na volbu politické strany. V období mezi volbami, tedy v době, kdy ještě není znám termín konání příštích voleb, zní otázka na volební účast pokládaná všem respondentům takto:

„Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit? Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nebo nevíte?“

Následně je pak všem respondentům, kteří mají či budou mít volební právo, a kteří svou volební účast zcela nevyloučili, tedy v odpovědi na předchozí otázku uvedli jinou odpověď než „rozhodně ne“, položena otázka:

„Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“

Otázka je takzvaně otevřená, to znamená, že je položena respondentovi bez nabídky možností odpovědí, a dotázaný si musí stranu, kterou by volil, spontánně vybavit.

Z odpovědí na předchozí dvě otázky vznikají stranické preference. Jedná se o rozložení preferovaných stran bez ohledu na to, jak je pravděpodobné, že by respondenti k volbám skutečně dorazili, dohromady s osobami, které neví, koho by volili nebo deklarují, že by se voleb rozhodně neúčastnili.

 

Jak vzniká volební model CVVM?

Volební model simuluje rozvržení voličských hlasů v hypotetických volbách. Nejedná se ovšem o předpověď výsledků budoucích voleb, ale pouze o informaci o rozložení voličské podpory v době sběru dat. Konstrukce modelu probíhá na základě otázek na volební účast, volbu strany, jistotu volby a zohledňuje váhání respondentů mezi více stranami.

V období mezi volbami, tedy v době, kdy ještě není znám termín konání příštích voleb, zní otázka na volební účast pokládaná všem respondentům následovně:

„Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit? Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nebo nevíte?“

Každý respondent vstupující do modelu má podle své odpovědi přiřazen koeficient vyjadřující pravděpodobnost účasti u voleb. Osoby, které zvolily odpověď „rozhodně ano“, mají pravděpodobnost 100 %, „spíše ano“ 75 %, „spíš ne“ a „nevím“ 25 %. U respondentů, kteří zvolili možnost „rozhodně ne“ předpokládáme nulovou pravděpodobnost účasti.

Všem dotázaným s volebním právem, kteří účast ve volbách nevyloučili, je poté položena otevřená otázka, tedy otázka bez použití seznamu politických stran, která mapuje, kterou stranu by dotázaní volili:

„Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“

Pokud respondent jmenuje konkrétní stranu, je mu předložena další otázka ohledně jistoty jeho volby:

„Nakolik jste si jistý, že byste volil právě tuto stranu? Zcela jistý, skoro jistý, nepříliš jistý, vůbec si nejste jistý.“

Jestliže si respondent není zcela jist svou volbou nebo neuvede žádnou konkrétní stranu, je mu nabídnuta otevřená otázka, ve které může uvést další, maximálně však dvě zvažované strany:

„Vzhledem k tomu, že si nejste svou volbou zcela jistý, jaké (další) strany byste zvažoval?“

Pokud si je dotazovaný „zcela jistý“ svou volbou, je mu přiřazena pravděpodobnost 100 %, že bude volit právě tuto politickou stranu nebo hnutí. Pokud si je „skoro jistý“, má první jmenovaná strana pravděpodobnost 80 %, a zbylých 20 % se rozdělí mezi další dvě jmenované strany. U odpovědi „nepříliš jistý“ má první jmenovaná strana 50% pravděpodobnost a v případě odpovědi „vůbec si není jistý“ 33% pravděpodobnost. Obecně řečeno, pokud respondent vyjádří jakoukoliv nejistotu ohledně volby strany, kterou jmenoval, je jeho hlas rozdělen mezi všechny jím uvedené strany v daném poměru. Pokud respondent neuvedl v první otázce žádnou stranu, mají všechny strany uvedené při doptávání 33% pravděpodobnost. Pravděpodobnost účasti u voleb je následně zkombinována s pravděpodobností volby dané strany vynásobením obou pravděpodobností. Tím vznikne váha hlasu od respondenta, která vyjadřuje pravděpodobnost, že respondent k volbám dorazí a bude zároveň volit danou stranu.

Zde je několik příkladů, jak tento volební model v praxi funguje:

První příklad je zcela rozhodnutý volič. Takový respondent odpoví, že „rozhodně“ půjde k volbám (pravděpodobnost 100 %) a je si „zcela jistý“, že bude volit politickou stranu A (opět pravděpodobnost 100 %). V takovém případě strana A získá 100 % (1 * 1). Strana A má tedy celý hlas dotazovaného.

Dále si představme například respondenta, který „spíše“ půjde k volbám (má tedy pravděpodobnost 75 %) a je si „skoro jistý“, že bude volit stranu A (pravděpodobnost 80 %). Kromě strany A zvažuje i strany B a C. V takovém případě strana A dostane hlas o síle 60 % (0,75 * 0,8) a druhé dvě strany po 7,5 % ((0,75 * 0,2) / 2).

Jiný respondent by mohl zvolit možnost, že neví, zda dorazí k volbám (pravděpodobnost 25 %) a v otázce na stranu odpoví, že by rád volil „nějakou novou“. Protože neuvedl konkrétní stranu, je mu položena otázka, jaké politické strany by zvažoval. Zde odpoví, že zvažuje strany B a C, přičemž může uvést maximálně dvě politické strany. Obě strany tak dostanou pravděpodobnost volby respondentem 8,25 % (0,25 * 0,33).

Ve výsledku máme vypočtené hlasy pro jednotlivé strany od všech respondentů. Jak je vidět, jeden volič může být ve volebním modelu rozpočítán mezi více stran, ovšem váha jeho hlasu není nikdy větší než jedna. Hlasy s příslušnými váhami jsou pro jednotlivé politické strany sečteny a jejich procentuální rozložení tvoří celkové výsledky stran ve volebním modelu.

zpět

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: