Ekonomické

V listopadu 2015 byly do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se sociální politiky. Nejprve jsme zkoumali názory na to, do jaké míry by mělo být sociální zabezpečení zajištěno státem, na jaké úrovni sociální zabezpečení podle respondentů je a zda by měly být sociální dávky plošné, nebo určené jen některým skupinám společnosti. Dále jsme se ptali, jak se vláda stará o sociální situaci občanů a jak se o svou sociální situaci starají sami občané. Výzkum se rovněž zabýval hodnocením, zda a nakolik podle mínění veřejnosti u nás dochází ke zneužívání systému sociálního zabezpečení.

Do listopadového šetření CVVM se dostalo téma týkající se důchodového systému – jeho fungování a funkčnosti. Série otázek, na něž byli respondenti dotázáni, se týkala jejich vnímání důchodového systému a jeho možných změn, přičemž občané měli zhodnotit, zda je podle nich v současné době vhodné měnit důchodový systém, jakým způsobem by to podle nich mělo případně být a zda mají představu o objemu finančních prostředků, které v důchodovém systému cirkulují, konkrétně zda objem vybraných financí pokryje výdaje, které je nutné vynaložit na důchody.

V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i., zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí.

V listopadovém šetření CVVM byly zařazeny otázky ohledně pohledu na český důchodový systém ze strany občanů, zejména s důrazem na dostatečnost zajištění během stáří a využívání možnosti důchodového připojištění. Konkrétně dotazy směřovaly na využívání možnosti spořit si peníze k průběžnému důchodovému zajištění garantovanému státem, zda se respondenti obávají nedostatečnosti financí pobíraných v rámci průběžného systému a zda se obávají nedostatečného zajištění během stáří obecně.

V listopadu se CVVM v rámci svého pravidelného šetření  Naše společnost zajímalo i o názory občanů na současnou ekonomickou situaci ČR a hodnocení aktuální životní úrovně jejich domácností. Výsledky ukazují, že poměr lidí, kteří hodnotí současnou ekonomickou situaci kladně a záporně, je přibližně vyrovnaný, kdy jako „dobrou“ ji shledává 29 % občanů a 30 % jako „špatnou“ a 39 % se přiklání k variantě „ani dobrá, ani špatná.“ V hodnocení životní úrovně své domácnosti jsou občané méně skeptičtí a dobrou životní úroveň deklaruje 44 % dotázaných oproti 18 % lidí, kteří svoji životní úroveň označili za „špatnou“. Zbývající část občanů ji hodnotí jako „ani dobrou, ani špatnou“.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálně-ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V říjnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Součástí říjnového šetření CVVM byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu práce.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V červnu 2015 CVVM zjišťovalo, jak občané hodnotí materiální životní podmínky svých domácností a ekonomickou situaci v zemi. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma realizován též v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku.