Úroveň vzdělávání je nejlépe hodnocena na gymnáziích (70 % kladně, 8 % záporně) a na vysokých školách (63 %, 8 % záporně). Dvě třetiny respondentů dále považují za dobrou úroveň základních škol (66 %, 22 % záporně) a o něco menší počet úroveň středních škol s maturitou (62 %, 18 % záporně). Nejhůře se dotázaným jeví vzdělávání na středních odborných učilištích, jež považují za dobré jen něco přes dvě pětiny (44 %) a téměř třetina je považuje za špatné (31%).
Oproti loňsku se zhoršilo mínění o středních odborných učilištích a základních školách; jiné typy škol jsou naopak hodnoceny lépe než loni. Přínos svého školního vzdělání dotázaní posuzovali převážně příznivě. Poskytlo jim především všeobecný přehled a potřebnou kvalifikaci, dvěma třetinám napomohlo k utváření smyslu pro odpovědnost a k formování samostatných názorů. K lepšímu zvládání mezilidských vztahů škola přispěla podle názoru 51 % (podle 46 % nikoli), orientaci v politice ale naučila jen minimálně (17 %). Se záměrem omezit počet učitelů a přidat těm zbývajícím souhlasí 40 %, nesouhlasí 47 %. Zavedení školného na vysokých školách by podpořilo 33 %, proti je 58 %.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: 100275s_or31008.pdf
