Ostatní

V rámci květnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazováni na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, kde kromě celkového stavu hodnotili i některé dílčí aspekty, jako čistotu okolní přírody, dostupnost volné přírody, čistotu ovzduší, čistotu povrchových vod, kvalitu pitné vody, úroveň hluku nebo hustotu silničního provozu. Kromě toho šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o informace o stavu životního prostředí a zda se v chování českých domácností objevují určité aktivity směřující k ochraně životního prostředí.

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V tomto roce jsme v dubnu do dotazníku zařadili řadu otázek, které se buď bezprostředně, nebo zprostředkovaně týkaly sociální soudržnosti společnosti, které jsme naposledy pokládali před dvěma lety. Dotazovaní se nejdříve vyjadřovali k výrokům popisujícím současné společenské uspořádání. Pak jsme se v rozsáhlé baterii otázek věnovali hodnocení základních charakteristik současné české společnosti, dále jsme se zeptali na míru závisti a solidarity a celý blok otázek byl zakončen baterií otázek, které zjišťovaly, co by si děti měly osvojit (tj. zjišťovaly určitou projekci celospolečenských hodnot do výchovných principů).

V dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i. zajímalo, jak jsou občané České republiky celkově spokojeni se životem v místě svého bydliště a také jak jsou v místě bydliště spokojeni s vybranými životními podmínkami.

V letošním roce uplyne 70 let od porážky nacistického Německa spojenci, jež znamenala ukončení bojů druhé světové války v Evropě, a od konce této války jako takové, jež formálně nastal podpisem již dříve vyhlášené bezpodmínečné kapitulace Japonska 2. září 1945. Při této příležitosti byl do dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zařazen blok otázek zaměřených na téma druhé světové války a protinacistického odboje. Výzkum konkrétně zjišťoval názory veřejnosti na to, zda má dnes smysl připomínat si události druhé světové války, zda se tyto události připomínají dostatečně, málo, či přílišně, jak vnímají podíl jednotlivých proudů odboje a spojenců na osvobození Československa a v souvislosti s československým odbojem bylo zjišťováno, zda si lidé vybavují konkrétní události a osobnosti spojené s protifašistickým odbojem.

Technologické centrum AV ČR a Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR v.v.i. si Vás dovolují pozvat na TISKOVOU KONFERENCI: ČEŠI A UDRŽITELNÁ SPOTŘEBA, která se bude konat ve čtvrtek 23. dubna 2015 od 11:00 hodin v Technologickém centru AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6, zasedací místnost VLTAVA. Obsahem tiskové konferenci bude prezentace výsledků občanské konzultace a Národní zprávy o udržitelné spotřebě a dalších výstupů mezinárodního projektu PACITA.

Další informace zde:

http://pacita.strast.cz/cs/akce/tiskova-konference

V březnu 2015 se Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém výzkumu zabývalo přijatelností některých způsobů chování v české společnosti.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru 2015 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme zjišťovali otázkou, zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.

V únorovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, zda se česká veřejnost cítí ve své zemi a v místě bydliště bezpečně a jak velkou hrozbou pro bezpečnost představují vybrané skupiny na území ČR.

V únoru 2014 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 17 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.