Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.
Tři pětiny (60 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, více než třetina (35 %) si myslí, že by měla být posuzována stejně, a pouze 3 %, že mírněji. Od posledního šetření v roce 2018 se výrazně zvýšil (o 9 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní. Necelá polovina (49 %) dotázaných si myslí, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život, srovnatelný podíl dotázaných (46 %) uvedl, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky.
Čtyři pětiny českých občanů shodně uvedly, že spory, problémy a aféry patří k životu a vyskytují se i v jiných demokraciích a že je často těžké se v nich vyznat. Ještě výraznější (86 %) je ale souhlas s tvrzením, že o problémech, sporech a aférách je třeba informovat, protože politici potřebují kontrolu veřejnosti.
Téměř dvě třetiny (65 %) Čechů si myslí, že ve sporech a aférách, které se ve veřejném životě objevují, jde hlavně o vyřizování osobních účtů, a jen necelá polovina lidí (48 %) se domnívá, že jde hlavně o vyřešení věcných sporů.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: pd200417.pdf
- Všechny zprávy z tohoto výzkumu: NS_2003
