Více než polovina (56 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, dvě pětiny (40 %) věří, že by měla být posuzována stejně, a pouze 2 % soudí, že mírněji.
Nadpoloviční většina (52 %) českých občanů si myslí, že při posuzování morálky politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky, necelá polovina (46 %) uvádí, že je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život.
Pouze v letech 2023 a 2024 jsme zaznamenali převahu mínění, že hodnocení morálky politika má zahrnovat jen výkon jeho funkce.
Přibližně devět lidí z deseti oslovených souhlasilo s tím, že v problémech, sporech a aférách je někdy těžké se vyznat (91 % souhlas, 7 % nesouhlas), že spousta závažných problémů se zatajuje (90 % souhlas, 6 % nesouhlas) a že je o nich třeba informovat, protože politici potřebují kontrolu veřejnosti (88 % souhlas, 7 % nesouhlas).
Nejnižší podíl souhlasících pak získal výrok, že v těchto sporech a aférách jde především o vyřešení věcných sporů, kde byly podíly souhlasících a nesouhlasících prakticky vyrovnané (souhlas 42 %, nesouhlasí 43 %).
Podle českých občanů mají z vybraných faktorů na rozhodování politiků největší vliv úplatky a korupce a zájmové skupiny a lobby.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: pd241014.pdf
- Všechny zprávy z tohoto výzkumu: NS_2406
