Politické

V dubnu 2018 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii.

V dubnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo názory občanů na to, jak přísně by měla být posuzována morálka politiků a podle jakých kritérií by mělo být posuzováno jejich jednání. Podrobněji byly rovněž zjišťovány postoje českých občanů ke sporům, problémům a aférám, které se objevují v našem politickém a veřejném životě. V tomto případě byl respondentům předložen seznam výroků, s nimiž dotázaní vyjadřovali souhlas, respektive nesouhlas. Naposled byly tyto otázky zjišťovány v březnu 2015.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v dubnu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V tomto roce uplyne 100 let od vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Zároveň v tomto roce uplyne 50 let od událostí tzv. Pražského jara roku 1968, již prošlo 70. výročí únorového převratu z roku 1948 a připomeneme si i 80 let od podpisu tzv. Mnichovské dohody z roku 1938. V souvislosti s těmito „osmičkovými“ výročími vznikla myšlenka realizovat v České republice a zároveň i na Slovensku šetření, které by se zabývalo tím, jak občané nahlížejí na tyto historické události a na jejich klíčové aktéry a jak vnímají a hodnotí různé události a epochy historického vývoje našich nyní již dvou samostatných zemí od počátku 20. století do současnosti. CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo blok otázek na toto téma všem dotázaným v rámci svého březnového šetření, tato zpráva obsahuje základní výsledky za Českou republiku.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU). Z institucí Evropské unie pak hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. evropskému prezidentovi) a vysoké představitelce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).

Do reprezentativního šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byly v dubnu 2018 zařazeny otázky na téma evropské integrace. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda se v Evropské unii (EU) uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále nás ve výzkumu zajímaly názory české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Podrobněji jsme se zaměřili také na to, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí EU jsou v zájmu České republiky (ČR) a v jejich vlastním zájmu.

V šetření realizovaném v dubnu 2018 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím prezidenta republiky. Tématem otázek byl jak obecný názor na rozsah ústavních pravomocí prezidenta, tak názory na některé konkrétní pravomoci, jakými jsou udělování amnestie či milosti nebo zmírňování trestu, zastavování soudního řízení, jmenování a odvolávání rektorů a jmenování profesorů, propůjčování a udělování státních vyznamenání, rozpuštění Poslanecké sněmovny, používání práva veta, jmenování bankovní rady České národní banky a jmenování soudců Ústavního soudu.

V březnovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. byl zařazen blok otázek týkající se úřadu prezidenta České republiky. Respondenti konkrétně vyjadřovali své názory na způsob volby prezidenta, jaká má být dle jejich názoru pozice prezidenta vůči vládě a jak má prezident vládu jmenovat. Další sledovanou oblastí byla i pozice a míra angažovanosti prezidenta v rámci zahraniční politiky, s čímž souvisí i názory na zapojení prezidenta do řešení konkrétních problémů. V neposlední řadě hodnotili i typ osoby, který vidí jako nejvhodnější pro výkon funkce prezidenta.

V březnu 2018 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (69 %) a policie (66 %), nejméně lidé důvěřují církvím (25 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, bank a rádií, v případě odborů převažuje důvěra jen mírně. U internetu je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný. U ostatních institucí (televize, tisk, neziskové organizace) již výrazně převažuje nedůvěra.