Politické

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zjišťovalo názory veřejnosti na to, do jaké míry různé instituce a skupiny obyvatel ovlivňují rozhodování politiků. Dále bylo zkoumáno, jak přísně by podle občanů měla být posuzována morálka politiků a podle jakých kritérií by mělo být posuzováno jejich jednání. Další blok otázek byl více konkrétní a zjišťoval, kvůli kterým z vybraných prohřešků by měl politik odstoupit ze své funkce.

V březnovém výzkumu zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, jak čeští občané hodnotí politickou kulturu veřejně činných lidí, tedy to, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a jak informují o problémech. V této souvislosti byla položena také otázka, jak se občané staví k různým sporům, problémům a aférám, které se objevují v našem politickém a veřejném životě.

Součástí březnového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům, církvím bankám a neziskovým organizacím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i předchozí vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života.

V pravidelném březnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo, jak čeští občané pohlížejí na aktuální události v arabském světě. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se lidé zajímají o dění na Blízkém východě a v severní Africe, zda by se podle nich do vývoje událostí mělo či nemělo aktivně zapojit mezinárodní společenství, jaký vliv podle nich budou mít tamní revoluční události na bezpečnost, politický a ekonomický vývoj u nás a ve světě či na život tamních obyvatel a zda nové vlády, jež případně nahradí svržené režimy, budou vládami demokratickými.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v březnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména pětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, vedení Poslanecké sněmovny a předseda Senátu, členové vlády, předsedové parlamentních stran, ombudsman a předseda Ústavního soudu.

V únorovém šetření byly v rámci bloku o občanské angažovanosti a participaci na veřejném životě pokládány otázky mapující mínění občanů o důvodech vstupu do politiky a o tom, kolik politiků se zajímá, co si myslí obyčejní lidé.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v březnu 2011 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V šetření realizovaném v březnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci svého únorového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo na názory občanů ohledně jejich možností ovlivňovat veřejné dění.

Do únorového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla zařazena otázka zjišťující, ve kterých případech by se měli podle účastníků výzkumu na rozhodování podílet volení zástupci a ve kterých přímo občané. Respondentům byla také předložena otázka, zda souhlasí či nesouhlasí s tím, aby byla v České republice vyhlašována referenda, ve kterých by občané mohli rozhodovat o všech významných celospolečenských otázkách.