Do svého dubnového šetření CVVM zařadilo otázky týkající se důvěry občanů v instituce Evropské unie. Kromě důvěry v Evropskou unii jako celek byla předmětem dotazování důvěra občanů Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. prezidentovi unie) a představitelce pro společnou zahraniční politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). Šetření zahrnovalo také otázky týkající se důvěry občanů Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů. Výzkum celkově přináší zjištění, že důvěra v instituce EU a v organizace OSN a NATO meziročně poklesla.

V pravidelném dubnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo postoje české veřejnosti k přijetí eura jako české měny.

V rámci dubnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v České republice a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V šetření realizovaném v dubnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas.

V březnu jsme do dotazníku zařadili dvě otázky, které se týkaly sociální struktury společnosti a její sociální soudržnosti.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, do jaké míry česká veřejnost od cizinců dlouhodobě nebo trvale žijících v ČR očekává, že se přizpůsobí životnímu stylu a zvyklostem zde. Ptali jsme se také, nakolik mají vybrané okolnosti vliv na to, aby dotyčný, který se do České republiky přistěhoval ze zahraničí, nebyl vnímán jako cizinec.

V březnu 2012 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice.

V rámci březnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům několik otázek na téma chudoby. Lidé se v šetření konkrétně vyjadřovali k několika obecným výrokům o chudobě a rovnosti možností na dosažení úspěchu, uváděli, kde vidí příjmovou hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti, jaké spotřební statky, respektive jejich nedostatek, spojují s tím, že je domácnost chudá, a jaký příjem jejich domácnosti by postačoval k pokrytí jejích nejzákladnějších potřeb.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v březnu 2012 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme měřili dvěma způsoby. V prvním případě jsme měřili míru sociální distance otázkou, zda by dotyčný chtěl či nechtěl mít dané lidi za sousedy. V druhém případě jsme zjišťovali představu o mínění o ostatních lidí, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní nebo netolerantní vůči těmto skupinám obyvatel.